Demokratické principy

Kdosi kdysi prohlásil - tuším to byl písničkář Jiří Dědeček - že by zavedl menšinové hlasování, protože většina lidí jsou blbci. A rozhodovat by přece měli ti chytří. Takže by se hlasováním prosazoval hlas inteligentní menšiny. Tento názor, vyřčený někdy před dvaceti lety, mě dost pobavil. A taky si na něj občas vzpomenu. Zpravidla to bývá po nějakém tom "úžasném" hlasování sněmovny anebo po volbách, kdy se domlouvají vládní koalice.

Tak například v Praze sice zvítězila asi podle očekávání TOP 09, ale pražský magistrát nepovede. Moci se tam totiž ujmou občanští a sociální demokraté, kteří na této komunální úrovni našli společnou řeč. Docela by mne zajímaly jejich předvolební sliby a prohlášení a především program, v kolika bodech se tyhle strany potkaly. Vzhledem k tomu, že jedna strana je levicová a druhá pravicová, předpokládám, že jich moc nebude. Ale třeba se mýlím. Nicméně části voličů ukázali, zač je toho loket. Moc, peníze a lobbing dělají své. Ale vše je podle demokratických principů.

A těm dali na frak i v mnohem bližším Hlučíně. To když se místostarostou stal člověk, který původně ani nebyl do zastupitelstva zvolen. Ale měl hodného stranického kolegu, který se vzdal mandátu. I tady skončil vítěz voleb v opozici.

Jsem si jistý, že to všichni myslí dobře a že budou usilovat o maximální spokojenost voličů. A nejen těch vlastních. Jenže každý si pod tou spokojeností představuje něco jiného a troufám si tvrdit, že u některých je to ještě i osobní profit. Ale nechci nikoho obviňovat.

Jen si tak říkám, jestli v některých případech by skutečně hlas menšiny neměl mít větší váhu. Ale to by bylo proti demokratickým principům.