Detenční ústav v Opavě zeje prázdnotou

Agresoři, útěkáři, nebezpeční devianti. Ti, co mají nařízenou ústavní léčbu, kterou ale naprosto nezvládají. Pro tyto případy se psychiatrické léčebny snažily dlouhé roky vybudovat detenční ústavy, tak jako v jiných zemích. Jenže je tady problém.

"Považuji za neetické čekat na to, až zase nějaký schizofrenik někoho zavraždí. Tam ta retroaktivita že se vyloučila, mi připadá nelogické," říká ředitel opavské léčebny Ivan Drábek. Do detence zkrátka nemohou starší závažné případy.

Problémů je ale více. Psychiatr Jiří Švarc byl u zrodu detencí a jak nám řekl, nikdy tehdy nepadlo, že by se týkaly jen trestanců se sazbou od pěti let výše. Je to další nepříjemné a hlavně nečekané omezení. "Nemůžeme tu detenci jako znalci třeba navrhnout v případě výtržnictví i když ten člověk není schopen ochranného léčení," dodal.

A jsme v podstatě u toho, proč jsou detence až na tři výjimky prázdné. Příkladem absurdních důsledků je Opava. Tamní věznice byla kvůli detenci vystěhovaná, přestavěná na nový ústav, ale teď jsou tam zase vězni. I když úplně jiní. A mezitím má léčebna o několik ulic dál problémy s pacienty.

"Tyto kapacity budou využity pro odsouzené vězně, konkrétně pro odsouzené muže kategorie dozor," říká Ivo Turok, ředitel opavské káznice.

Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové je namístě trpělivost. "Je otázka blízké budoucnosti, kdy vybalancujeme odpovídající množství takových ústavů a míst," říká.

Pokud se legislativa nezmění, budou se podle našich informací plnit detenční ústavy těmi, kteří to potřebují, mnoho let.