Děti pod stanem?

Nejprve to byl čtyřletý chlapec, se kterým bydleli rodiče - bezdomovkyně a v minulosti čtyřikrát soudně trestaný otec - určitou dobu pod stanem v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku. Policie upozorňovala na fakt, že dítě je epileptik bez hygienických návyků a opožděné ve vývoji. Úředníci přes sociálně-právní ochranu dětí podle vyjádření frýdecko-místeckého magistrátu rodinu sledovali už od narození dítěte, ale zádrhel jaksi přišel v tom, že posléze matka přerušila kontakt. Podle severomoravských policistů se rodiče o chlapečka řádně nestarali a nezajišťovali mu léčbu, o čemž vzápětí některá média po vlastním pátrání v terénu začala pochybovat. Nesporné každopádně je, že podobné prostředí pro malé nemocné dítě bylo sotva vhodné a že náhradní rodinná péče je v tuto chvíli možná to nejlepší, čeho se hošíkovi mohlo dostat.

Další rozruch vzbudil případ osmiměsíčního kojence, kterého našli strážníci ve stanu u Havlíčkova nábřeží v Ostravě. Bezdomovecké zázemí mohlo s přicházejícím podzimem zase jen těžko stačit potřebám malého dítěte. O ně - podle lékařů nijak zraněné a pouze nastydlé - se načas postarala nemocnice.

A proč skončila rodinka na ulici? Vysvětlení je prosté - opět problémy s bydlením. Ubytovnu kvůli neplacení nájemného museli rodiče opustit a pak se prý s děckem nikam do náhradního bydlení nedostali.

Nabízí se ovšem otázka, jestli se takové případy vůbec musejí stávat. Jestli je opravdu nevyhnutelné žít takhle nadivoko a bez patřičného zajištění minimálně pro děti svěřené do péče. Věřím, že v podobných případech zafungují krizová centra, příslušné úřady a soudy a vůbec sociální síť. Aby totiž takové bezdomovecké stanování nebylo to poslední, co takové malé děti ve svém životě zažijí.