Diky mistre Huse

Když se řekne Jan Hus, většině se asi většinou vybaví především upálení a Kostnice. Poté třeba církev, odpustky, husitské hnutí, revoluce.

Já zde chci ale připomenout jiný Husův počin a tím je práce s českým jazykem. Mistr Jan Hus si byl vědom toho, že jazyk je potřeba přiblížit více potřebám lidu, a tak si pohrál s pravopisem. Odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka - tedy háčky a čárky.

Tento počin mě jako dítě stál spoustu nervů. Zatímco podle soudružky učitelky jsem měl v kuse napsat slovo a háčky a čárky doplnit až poté, mi přišlo logičtější dopsat háček hned co napíšu příslušné písmenko. Kantorky ale samozřejmě poznaly, že jejich doporučený povinný postup ignoruji, protože se mi ne vždy podařilo přesně perem navázat. Slovo nebylo zkrátka jedním tahem a byl problém. Dnes už je naštěstí každému jedno, jak píšu.

S příchodem psacích strojů a poté počítačů Husův vynález opět nesu nelibě. Brzdí mě. Respektive - psaní je složitější. Zatímco takový Angličan si při běžném psaní v klidu ťapká po třech řadách klávesnice, já musím trošku nepřirozeně často natahovat prsty na horní čtvrtou řadu.

Ale ne, Jan Hus byl skutečně mistr. Jazyk zjednodušil. Slova jsou kratší a díky němu mohu počtem znaků limitovanou esemeskou poslat mnohem delší text. DIKY MISTRE, CEST TVE PRACI!