Divadelní narozeniny

5. říjen 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Narozeniny slaví nejenom lidé, ale taky třeba instituce nebo budovy. V sobotu 1.října oslavilo 200 let od svého otevření opavské Slezské divadlo.

0:00
/
0:00

Dvousetletá historie divadelní budovy řadí Slezské divadlo k nestarším divadelním domům v České republice. Pozemek pro stavbu ležel na zrušeném hřbitově v blízkosti děkanského chrámu. Základní kámen byl položen 1 května 1804. Do základního kamene bylo uloženo kovové pouzdro, jež obsahovalo seznam světských a církevních hodnostářů, a zlaté, stříbrné a měděné mince. První divadelní ředitel Karl Flebbe slavnostně otevřel budovu 1.října 1805. Jak to u nás v tom roce vypadá? Jsme v době napoleonských válek, Vládne Habsburk František II. Na mnoha místech v českých zemích a zejména v Praze dochází k hladovým bouřím. V srpnu se Rakousko stává součástí tzv.třetí koalice. Společně s Brity a Rusy. Školský zákon opětovně vyhlásil povinnou školní docházku (od tereziánské doby podruhé) pro děti od 6 do 12 let, protože předchozí ustanovení nebylo dodržováno. 20. září začala třetí koaliční válka. Koncem září začala Slezskem a Moravou směrem do Horních Rakous proudit ruská vojska. Přicházeli ovšem taky Francouzi. 2.prosince se podle Napoleonova scénáře odehrála bitva u Slavkova, tedy slavná bitva "tří císařů" za osobní účasti Františka II., Alexandra I. a Napoleona I. 6. prosince bylo na slavkovském zámku podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem a 26. prosince v Prešpurku podepsali Františkem II. a Napoleonem I. Mírovou dohodu. Ale to už se v Opavě čtvrt roku hrálo divadlo v nové divadelní budově.

autor: ele
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová