Dny setkávání
Dnešní sváteční den si žádá sváteční ranní poznámku. Včerejší Štědrý den znamenal první Vánoční den klidu a pohody. Rodinnou idylu na Boží hod, tedy první svátek vánoční, okomentoval Petr Havránek.
Fronty v nákupních střediscích, hromady balícího papíru a stuh, velkolepý úklid spojený s leštěním nábytku, mytím oken a praním závěsů. Zdobení vánočního stromečku, štědrá štědrovečerní večeře, vánoční zvyky a obyčeje...
Tak, a máme to za sebou. A přitom jsme se na tento krátký okamžik rodinné pohody chystali tak dlouho. Dnes je Boží hod, vlastní den oslav narození Ježíše Krista. A také den, kdy vyrážíme za těmi členy rodiny, kteří s námi nebyli na Štědrý den.
Narychlo se tedy dobalí další dárky, pokud už nejsou poctivě připraveny ve skříních, sváteční šaty, přičísnout vlasy a hurá k babičkám, dědečkům, tetičkám, strýčkům a také ke tchýním a tchánům. Děti tyto druhé vánoce mají docela v lásce, protože se můžou těšit na svou další dávku tajuplných balíčků.
První a druhý svátek vánoční máme tedy zafixován jako den setkávání. Přitom ale Boží hod v minulosti patřil ke dnům meditačním. Už tehdy se v onen den nikde nepracovalo, světnice ani zápraží se tento den nemetly a dokonce se nestlaly postele. Co je ale nejzajímavější, nechodilo se vůbec po návštěvách, a pokud přece jen někdo přišel, měl přinést koledu a popřát šťastných a veselých svátků narození Páně. Nu což, časy se mění.
Stejně ale, přes veškerou hektičnost a komerčnost a bůhví, co ještě nelichotivého naši dobu provází, Vánoce zůstaly svátky klidu a míru s otevřenými srdci. A to je dobře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
