Dobrá adresa?

Město Ostrava se rozhodlo usilovat o titul Evropské hlavní město kultury 2015. Za tímto účelem vzniklo hned několik skupin, které pracují na poměrně složitém projektu, jež by měl vést ke kýženému cíli. Jaký onen cíl vlastně je, co všechno by několik let trvající cesta mohla Ostravě a Ostravanům přinést, to se zatím dovídáme z více či méně náhodných zpráv. Jistá utajenost je bezpochyby na místě, neboť po témže titulu touží taky například Plzeň a je velmi pravděpodobné, že další jedno až dvě města se ještě přidají. Teprve na konci letošního října bude třeba vyložit karty na stůl a vstoupit tak do soutěže s dalšími kandidáty. Poněkud tristní ovšem je, že zatímco se několik desítek lidí vesměs ve svém volném čase snaží dovést Ostravu na evropské kulturní výsluní, koncem loňského roku vzala ve městě za své galerie, která rozhodně měla našlápnuto stát se prestižním kulturním stánkem s evropskou konkurenceschopností. Mám na mysli Slezskou galerii, iniciativu Spolku pro ostravskou kulturu, která v suterénu historické budovy Slezskoostravské radnice dostala pouhopouhých šest měsíců života. Náročná dramaturgie byla zaměřena na stále více populárnější oblast architektury. Během krátké doby svého trvání nabídla galerie návštěvníkům několik odborníky vysoce hodnocených architektonických výstav. Kulturní komise městského obvodu Slezská Ostrava se však patrně zalekla evropského rozletu galerie a další projekty zatrhla návrhem nepřijatelného kompromisu, v rámci něhož se architektonické projekty měly krčit na několika panelech jako apendix výstav s takzvanou regionální tematikou tipu: lidová slovesnost v díle Boženy Němcové nebo 30 let Slezskoostravského sboru. Do Evropy? Nikam. Seďte hezky doma, vzkázali nám slezskoostravští radní. Přidáme-li k těmto faktům informaci, že webové stránky našeho hejtmanství nabízejí pouze ruskojazyčnou mutaci, začínám mít obavy, jestli u nás v Ostravě už zase včera nemůže znamenat zítra.