Dobrovolně za zážitky

Je tu někde nějaký dobrovolník? Při téhle otázce v cirkusovém šapitó nebo ve varieté většině diváků tuhne krev v žilách. Klopí oči a děsí se, že by si je mohl kouzelník či klaun vybrat a veřejně je znemožnit před zraky tolika lidí. Když ale student Petr našel leták s výzvou, že se hledají dobrovolníci, nesklopil zrak. Naopak, výzvu si přečetl, zavolal pro další informace a rozhodl se nést svoji kůži na trh. Čeká ho rok života v cizím prostředí. Jazyk sice umí, ale bude si zvykat na jinou stravu, na jiné zvyky a jiné biorytmy. Nebude mít nablízku rodinu ani přátele. Prožije rok s postiženými lidmi, s nimiž dosud nemá žádnou zkušenost. Za svou práci nedostane zaplaceno. Bude mít kde bydlet a dostane najíst, na vše ostatní mu musí stačit kapesné. Přesto se nenechal zastrašit ani odradit. Nad jmenovanými zápory totiž jasně vedou klady. V jazyce se zdokonalí, pozná jinou kulturu, nové lidi, rozšíří si okruh svých schopností, dovedností, znalostí a zkušeností. A k tomu všemu jako bonus - pomůže lidem, kteří to potřebují. Možná namítnete, že poděkování a hezkého úsměvu se člověk nenají, ale být dobrovolníkem - ať už tím, který v Africe pomáhá nemocným, nebo jen sousedem, který starším lidem v domě pravidelně chodí na nákup - to neznamená žádat odměnu. Znamená to štěstí, jež se k vám vrací od lidí, kterým jste pomohli. Petr si ho bude užívat celý rok. Popřejme mu, ať mu to vyjde.