Dobrý signál

Policista musí dbát zákonů, chránit majetek a zdraví lidí - to vše si můžete přečíst v příslušných zákonech. Případ policisty Václava Filipce ukazuje, jak teorie kulhá za praxí, jak totalitní návyky stále skrytě přežívají v myslích některých strážců zákona. Ti musí mimo jiné procházet i důkladnými psychotesty. Má se ukázat, jak zvládají konfliktní situace.

Celá ostravská novinářská obec byla svědkem toho, jak právě Václav Filipec mezní situace rozhodně nezvládá. Když vycházel z jednací síně, zcela pochopitelně ho obklopily mikrofony, muž, který má být vyškolen a státem vybrán na to, aby se uměl chovat, aby budil respekt přirozenou autoritou, reagoval zcela v rozporu s těmito nepsanými pravidly. Novinářům vynadal do špíny a chybělo skutečně málo, aby někoho z kolegů neinzultoval. Měli jsme snad opravdu štěstí, že na rozdíl od cyklisty, kterého zastavil, když ještě oblékal služební uniformu, neměl po ruce obušek. Nejsem psycholog, ale po této zkušenosti vím, že takový člověk by neměl dělat práci, kde je stresovým situacím zákonitě vystaven. Proč to nevěděli jeho šéfové už dávno, je záhadou.

Ale tento případ nemá jen stinné stránky. Dokázal, že v Česku funguje občanská společnost. Když aféra se zmláceným cyklistou vyplula na povrch, lidé ve Studénce, kde policista Filipec sloužil, vyšli do ulic. V třeskutých mrazech demonstrovali na náměstí. Pro společnost, která si prošla totalitou, kdy projevit názor a postoj byl hrdinský čin a nejlépe bylo mlčet, to je bezesporu dobrý signál.