Duševní pochody vandalů

23. červenec 2009
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Nepřejícnost, závist, vandalismus. Tyto nepříjemné fenomény nás občas zastihnou, a bohužel často v situacích, kdy jsme spokojení, veselí a dobře naladění. Pak se stačí vrátit ke svému autu, a... škrrrrrrrr, obrovský škrábanec na lesknoucím se zánovním laku zafunguje jako ledová sprcha.

0:00
/
0:00

Nepříjemná překvapení čas od času potkají každého z nás. Mnohdy je mají na svědomí lidé s rozpolcenou myslí, lidé s omezenou sebekontrolou či nějakým hluboko usazeným duševním handicapem, kterým se říká vandalové. Tito lidé mají sklony likvidovat, poškozovat a ničit věci veskrze hezké, užitečné i funkční. Část se jich ukrývá pod hlavičku jinak poměrně neškodného hnutí graffiti, jenže na rozdíl od svých umělecky založených kolegů vyžívajících se na místech k tomu určených či skutečně opuštěných a poničených podchodech a starých zdech, prostě jen čmárají. Bohužel si k tomu vyberou klidně i zbrusu novou fasádu rodinného domku či interiér osobního vlaku. Ti vzteklejší si pak na pomoc vezmou ostrý předmět a realizují se likvidací okenního skla například v tramvajích.

Pak jsou samozřejmě ještě lidé závistiví a nepřející, jako například ten, co si minulý týden vyhlédl lak mého auta ke svým hrátkám. Ten po střetu s bezpečnostním klíčem od jeho zcela určitě útulného bytu vypadá značně posmutněle. A posmutnělý výraz se rozhostil i na mé tváři, hned poté, co mě přešla první vlna spravedlivého hněvu, ve kterém jsem se stylizoval do role rozčileného primáře Sovy, který pachateli za trest a bez narkózy ortopedicky upravuje horní končetinu. Ještě dobře, že jsem jej nepřistihl přímo při činu, i když na druhou stranu se domnívám, že bych své rozhořčení patrně ovládl.

Otázkou zůstává, co tyto osoby k podobnému jednání vede? Zdali je to pouhý nedostatek inteligence, špatná výchova, nepodařená večeře připravená manželkou či matkou a nebo prostě jen touha něco si dokázat? Smutné na tom je, že se tato věc přihodila na veřejném a velmi frekventovaném parkovišti. Nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel... Zdali by tomu bylo tak i v případě, kdy by tento omezenec někoho napadl, zůstává otázkou bez odpovědi.

Nakonec mne rozčilení přešlo. V duchu jsem si řekl, že pachateli neudělám radost tím, že mi takováto věc pokazí jinak hezký den. Možná jednou na vlastní kůži pocítí, že boží mlýny melou. Sice pomalu, ale zato jistě.

autor: Petr Havránek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.