Experti řeší otázku čerpání důlní vody na Karvinsku i po skončení těžby

Důlní vodohospodářský dispečink v Ostravě. Tady se hlídá čerpání teplé a slané důlní vody na dvou místech v revíru. Je to těžko představitelná laguna, třeba jenom v Ostravě. „Oblast zatopení je asi 73 kilometrů čtverečních,“ potvrdil už dříve Petr Jelínek z podniku Diamo.

Čtěte také

Heřmanický rybník. Vodní ráj uprostřed průmyslové aglomerace

Dlouho chyběl ucelený odborný průzkum, který by řešil na mnoho let dopředu, co dál s důlní vodou, které sice pomalu, ale stále přibývá. Jedním z řešitelů je Arnošt Liberda ze společnosti Green Gas.

„Ten náš projekt řešil právě oblast karvinské dílčí pánve, abychom se mohli pokusit definovat možná rizika – zda mohou (důlní vody) ohrozit ten povrch, složky životního prostředí, ale i veřejný prostor,“ řekl Liberda.

Rizikem při zastavení čerpání je i podle báňského úřadu třeba kontaminace povrchových vod v budoucnu, únik důlních plynů nebo narušení stability některých starých jam a štol.

Zatím je podle expertů možné problém s důlní vodou odhadnout pouze vědeckými metodami a matematickými odhady. Neobejde se to bez dalšího sledování hladiny v podzemí, až po roce 2025 těžba uhlí definitivně skončí.

„A během toho monitoringu při zatápění pánve ty závěry buď potvrzovat nebo je upravovat a mít možnost na ně reagovat,“ dodal Liberda.

Nejnovější rozsáhlá odborná studie je podle Arnošta Liberdy prvním krokem k rozhodnutí, jestli masu důlní vody odčerpávat dalších třeba 100 let a kolik to bude stát.