František Tichý: Hurá pod pece

Když Barvy Ostravy před deseti lety začínaly, byl to dvoudenní festival, který se konal především v areálu Stodolní ulice. Dvě otevřené scény, ta hlavní u bývalých jatek, druhá nedaleko, poblíž někdejšího Boomerangu. Stánky s etno výrobky, jídlem i pitím. Vlastně stejně jako dnes, jen v menším měřítku. Lístek stál, tuším, tři stovky, žádná pro mne známá hvězda tam nebyla. Přesto na mne festival tenkrát hluboce zapůsobil.

Udělat něco takového v centru Ostravy, to byl husarský kousek. A byla to neuvěřitelně pohodová atmosféra, která festivalu vydržela dodnes. Na rozdíl od Stodolní ulice, ze které se Barvy poměrně záhy přemístily na Černou louku, respektive na Slezskoostravský hrad.

Nyní čeká festival, který během těch deseti let získal na věhlasu jak mezi návštěvníky tak mezi muzikanty, další přesun a tak trochu krok do neznáma. A mne jako pravidelného návštěvníka taky. Jinak se ale do nového prostředí těším. Tahleta "ocelová města" jak vystřižená z Verneovky mě fascinují. Kromě Vítkovic jsem zažil ještě Novou huť, kde jsem před rozhlasem pár let pracoval.

Colours of Ostrava přesunem do nového prostředí získají nový rozměr. Také mohou zdvojnásobit svou kapacitu, na festival by tedy v ideálním případě mohlo dorazit až 50.000 lidí. Trošku se toho bojím, na druhou stranu bych někdy chtěl zažít festival v Glastonbury, vedle kterého jsou "Coloursy" co do počtu lidí klubovou akcičkou. Unikátní industriální prostředí to ale může změnit. A pokud se pořadatelům podaří zajistit pár opravdu kvalitních hvězd, je o úspěch postaráno.

Navíc by to mohl být i příslib do dalších ročníků. Až se zprovozní dvoj nebo trojhalí na přilehlé Karolině, může se festival zase rozrůst. A z Karoliny je to už kousíček na Černou louku i na hrad. Kdyby se toto všechno podařilo nějak propojit, to by bylo něco!

A ještě na jednu maličkost jsem si v souvislosti s přesunem pod pece vzpomněl. První ročníky měly v pozadí propagačních materiálů motiv právě Vítkovic. Že by nějaké deja vu?