František Tichý: Jatka

Členitý komplex budov z červených cihel zaujme už na první pohled. U mne to tak každopádně bylo, i když si už nevzpomenu, kdy to bylo. Pravděpodobně ale někdy na začátku 90. let, kdy jsem začal rozum brát a začal se o ostravskou architekturu trochu zajímat. Že šlo o jatka, jsem zjistil až posléze.

Ale opravdu se mi ty budovy líbily, hlavně ta s věží, která to místo tak nějak charakterizuje. A tak jsem měl radost, že to majitelé Bauhausu opraví a že tam něco bude. Do hobbymarketu jsem chodil i nakupovat a při té příležitosti sledoval, jestli už se tam něco děje.

Později jsem se přidal k bojkotu a pokud to šlo, nakupoval jsem u konkurence. Se škodolibou radostí jsem sledoval rekonstrukci Českobratrské ulice se stavbou nového mostu, která prodejnu slušně a na dostatečně dlouhou dobu odřízla od světa. Pak to tam zavřeli.

Teď se k jatkám konečně zase dostane město, když celé transakci požehnali zastupitelé. Asi bych měl mít radost, ale nemám. Jednak mi kupní cena přijde dost vysoká, ke které když připočteme nutné investice, tak se dostaneme k 200 milionům korun, ale budiž. Zarážející je ale skutečnost, že nikdo z vedení města údajně komplex budov zevnitř neviděl.

Takže pořád ještě čekám nějakou zradu. Když nepřijde, bude to příjemné zklamání. Budu v to doufat.