František Tichý: Ocelové otazníky
Ostrava je ocelové srdce republiky, říkávalo se o moravskoslezské metropoli. Kromě přídomků černá nebo hornická. Uhlí se tady ale netěží už téměř dvě desetiletí, takže zbývá ta ocel. Zatím. Nad jednou z velkých zdejších firem - Evrazem Vítkovice Steel (EVS) - se totiž momentálně vznáší velký otazník.
ArcelorMittal Ostrava, strojírenské Vítkovice a Evraz Vítkovice Steel. Tyto tři velké firmy tvoří základ onoho "ocelového srdce republiky". Širší celek pak doplňují nepříliš vzdálené Třinecké železárny a několik dalších firem či závodů například ve Frýdku-Místku či Bohumíně.
Momentálně tady ale máme "srdeční vadu". Ostravská ocelárna Evrazu totiž stojí a nevypadá to s ní zrovna růžově.
Tedy - jak se to vezme. S problémy a odstávkami se potýká už asi od roku 2010, ale nyní je zřejmě nejblíže uzavření, pokud se nenajde kupec, který by ji postavil zpátky na nohy. Nebo zocelil, chce se mi říci. Ale nebudu si dělat legraci, když stovky zaměstnanců žijí v nejistotě a nacházejí se v nezáviděníhodné situaci.
Zaujaly mne ale jiné věci, když jsem sbíral podklady pro tuto poznámku. Například to, že podle zpráv zveřejněných v posledním týdnu je prodej ostravské ocelárny novinkou, nicméně v jednom článku z 3. ledna se o této možnosti hovoří jako o starší věci, pravděpodobně někdy z roku 2012. V té souvislosti nerozumím nynější zvýšené aktivitě odborářů - ale zřejmě tomu dříve nechtěl nikdo věřit. Nevím.
Čemu jsem naopak ochoten věřit, je prohlášení mluvčího EVS, že hlavní cíl společnosti zůstává stejný - tedy vyrábět bezpečně a efektivně ocelové výrobky a co nejlépe sloužit zákazníkům. To je přece cíl každého podnikatele, ne? Nic to ale nevypovídá o skutečném stavu věci.
Také mě poněkud zarazilo angažování se hejtmana, který se sešel s vedením ostravské firmy. Pokud nemá ve firmě patřičný podíl, pak jeho primární cíl "zachování zaměstnanosti ve vítkovické huti" je jen zbožným přáním. Nebo populistickým gestem, pokud ovšem ta věta nebyla vytržena z kontextu.
Otazníků a nejasností je víc. Jaké by byly dopady. Například kolik lidí vlastně případným uzavřením ocelárny by přišlo o práci. Odboráři EVS mluví až o třech tisícovkách, i když v samotné ocelárně jich pracuje desetkrát méně. Takzvaný domino efekt ale může být menší, nebo taky větší. To však ukáže až čas.
V té souvislosti, úplně na závěr, trošku se bojím příštího ročníku hokejové extraligy. EVS byl v posledních letech velmi významným partnerem či sponzorem vítkovického klubu. Ocelové otazníky se tak žhavě přelévají i do světa sportu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.