Gonora Sounds: Dokud budem mít své nástroje, neztratíme se
Tak dlouho hrál nevidomý zimbabwský kytarista Daniel Gonora se synem na ulici metropole Harare, až si jich všiml i svět. Na debutovém albu Hard Times Never Kill mu teď vzkazují: „Dámy a pánové, řekneme vám jednu věc, těžké časy vás nikdy nezabíjí, ovšem zatlačí tam, kam nechcete."
O zrak přišel Daniel v sedmé třídě. Neví proč, zkrátka jednoho dne se prý probudil slepý. Nevzdal to: naučil se hrát na kytaru a vstoupil do populární kapely Jairos Jiri Band, složené z handicapovaných muzikantů. Vzešla z komunitního centra pro zdravotně postižené založenému v 50. letech minulého století filantropem Jairosem Jiri. Ručně se tu vyráběla umělecká díla i keramické dlaždice a prodávala turistům. Brzy přibylo rehabilitační a hudební oddělení a charitativní organizace si i po smrti zakladatele v roce 1982 udržela dodnes pověst nezastupitelnosti. Kapelu Jairos Jiri Band ovšem v 90. letech zkosil AIDS, takže Danielovi nezbývalo, než se vydat hrát na ulici. Otřískanou kytaru zapojil do obskurního zesilovače na autobaterku a teprve čtyřletému synovi Issacovi pomohl vyrobit soupravu bicích.
Umělecké ambice neměli, potřebovali uživit rodinu. Pak se na ně osud konečně usmál: někdo je natočil na ulici při hraní, ze skladby Go Bhora se stal virální hit na You Tube a zanedlouho si je našel zimbabwský filmový režisér A.a.V. Amasi. Jejich strastiplný životní příběh přenesl do dokumentu You Can't Hide From the Truth. Daniel v něm vypráví třeba o tom, že pokud by viděl, pravděpodobně by byl mrtvý jako jeho spoluhráči z Jairos Jiri Bandu, ale optimismus neztrácí: „Dokud budem mít své nástroje, neztratíme se.“
Oceněný dokument pak přilákal lidi z newyorského labelu Vital Records, kteří rodiné jednotce, nazvané Gonora Sounds, nabídli natočení debutového alba Hard Times Never Kill.
To už jsme trochu předběhli děj: syrovým, nabroušeným a vykřičeným hlasem zpívající otec, předvádějící na kytaru doslova divy a do bubnů ohromujícím způsobem bušící syn si postupně získávali čím tím větší přízeň publika, takže přibrali další dva kytaristy a zpěvačky. A s jakouže hudbou vlastně na ulicích Harare uspěli? Říká se jí sungura a v Zimbabwe ji všichni od 60. let zbožňují, protože nenabízí nic jiného než radostně úlevný tanec – nejlepší terapeutický lék na životní strasti. Ve valivé směsi rytmicko-melodických zimbabwských stylů, konžské rumby nebo benga z Keni jsou Gonora Sounds jako doma, posluchači odjinud by se tak ale cítit nemuseli, takže jim producenti alba vyšli vstříc navýšením zvukové pestrosti a přizváním hostů. V závěrečné skladbě Kuna Mambo se ke kapele přdá místní gospelový sbor Vabati Vajehova a MaZimbabwean rozsvítí zpěvačka Vimbai Zimuto.
A úplně mimo album: Gonora Sounds si nedávno vzal v remixu do parády také londýnský elektroproducent Oliver Williams aka The Busy Twist.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
