Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – únor 2025
Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. V únorovém vydání uslyšíte malijského kytaristou Samba Tourého a skupiny PulciPerla, Mostar Sevdah Reunion a Jamaican Jazz Orchestra.
Na natáčení společného alba Tatekieto měl francouzský kvartet Pulcinella z Toulouse v kolumbijské Bogotě s tamní ženskou trojicí La Perla pouze pár dnů. Pro tak hyperaktivní a multižánrové soubory žádný problém a daleko víc času jim zabralo vymýšlení názvu nové skupiny. PulciPerla sice nezní nijak originálně, zato hudebně se vyšvihli: málokdo v jejich okolí totiž dokáže svou hudbou probudit v tanečnících doslova zvířecí instinkty. Zahustili ji dravými jistotami: cumbií, merengue, reggaetonem, musette a funkem. A když na to přijde, tak i afrobeatem a Balkánem. Pulcinella, hrdina z commedia dell'arte, ovlivnil kašpárky z celé Evropy, což muzikantům z Toulouse před patnácti lety zaimponovalo do té míry, že se po něm pojmenovali a přijali jeho taktiku sebeobrany, tedy předstírání hloupého. A kdo na to Pulcinellovi skočil, později se divil, jak ho zdánlivý kašpar dostal. Všemožným vlivům otevřeným a zvídavým francouzským jazzmanům a rockerům se na Pulcinellovi také líbilo nerespektování autorit, což v jejich případě znamená předsudkům, co se v hudbě smí a nesmí. Tři zpívající a rapující perkusistky La Perla to mají podobně. S přístupem punkerek volně přecházejí do ohnivě rytmických kolumbijských stylů, přísahají na feminismus a proti srsti jim jsou nejrůznější neřády Latinské Ameriky – chudoba, sociální nespravedlnost, násilí na ženách a ničení přírody.
Výtečné album Tatekieto je nejen o tom, že La Perla sdílejí s Francouzi stejné názory, při poslechu vás takřka okamžitě napadne, že tyhle dvě party se zkrátka jednou potkat musely. A k našemu dobru jim to dlouho netrvalo.
Letos uběhne třicet let od konce nesmírně kruté války v Bosně a Hercegovině a pětadvacet od vydání debutu skupiny Mostar Sevdah Reunion. Číslovku 25 na obalu nového alba Bosa Mara proto netřeba vysvětlovat. Během války si mladý rockový fanoušek Dragi Šestić dal v bombardovaném městě Mostaru slib, že až všechno utrpení skončí, představí světu písně sevdalinky, pomáhající Bosňákům válečné šílenství přežít. Povedlo se mu to až v roce 1998, pět let po uzavření míru, když založil skupinu Mostar Sevdah Reunion a rok nato s ní vydal první album. Od té doby se posluchači po celém světě dozvídají, co jsou sevdalinky neboli melancholické písně o nenaplněné lásce, touze a tragické bolesti, vycházející z nejzranitelnějších koutů srdce, v nichž se vášeň a rozum setkávají v prchavém rozpoložení, nevyjádřitelném dvakrát stejným způsobem.
Mostar Sevdah Reunion poskládal Dragi Šestić z veteránů, dokonale zvládající bosenské blues, jak se sevdalinkám začalo ve světě říkat, a mladých muzikantů, kteří k nim teprve hledali cestu. Z této duality, lépe řečeno zdravého napětí mezi tradicionalisty a rockovými modernisty vychází myšlenka skupiny: přizpůsobit dosud čistě bosenské sevdalinky západním posluchačům, aniž by tím písně přišly o intimní spojení s Mostarem, jeho obyvateli a historií hudby sahající do éry Osmanské říše. Vždy se v ní mísily orientální vlivy s východoevropskými a svůj podíl přidali sefardští Židé nebo Romové, takže na rozhodnutí Dragi Šestić vsadit na romské legendární zpěváky Ljiljanu Buttler, Esmu Redžepovou a Šabana Bajramoviće nešlo nic zpochybnit. A když se teď rozhodl vrátit ke slavné romské písni Čaje Šukarije, dává logiku, že se ke kapele jako host přidal španělský romský flamenkový zpěvák Pedro El Granaíno.
Současnou zpěvačkou skupiny je mladá Antonija Batinić, obdivující bosenskou tradiční hudbu i Janis Joplin nebo Amy Winehouse. Do sevdalinek proto zasadila řadu pocitů z dnešní doby: frustrace, hořkost, a dokonce i hněv. Mostar Sevdah Reunion sice nepřestává čerpat z balkánské hudby, stále víc však sází na čerstvé příměsi a modernější zvuk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.