Humánní okolnost

Chybu může udělat každý a patří to k lidským vlastnostem. Za exekuce sociálních dávek však platí nevinní - děti romských rodin, které exekuce postihly. Jejich rodiče udělali chybu - mají desetitisícové dluhy, které vznikly jejich neopatrností. Ostravští úředníci jim však v exekucích stále zabavují celé rodičovské příspěvky - peníze pak chybí třeba na to, aby mohli svým dětem koupit jídlo nebo léky. Nejde přitom o to, aby jim dluhy byly odpuštěny, to ani romské rodiny nežádají. Jen chtějí, aby jim ze sociálních dávek nějaké peníze zůstaly, aby jim úředníci dluhy strhávali po částkách, podle splátkového kalendáře. Nepochopitelný je přitom postoj ostravského úřadu práce. Ten se totiž vzepřel nadřízenému ministerstvu, které vydalo pokyny, aby celé rodičovské příspěvky v exekucích nezabírali. Ve spletitém právním výkladu úředníků, kteří se navzájem přou, jestli dávky jsou mzda nebo ne, jestli mohou jít proti rozhodnutí soudu, které exekuce nařídily, zaniká jedna podstatná - řekla bych humánní okolnost. Ostravští úředníci totiž desítkám rodin na Ostravsku vzali naději. Sami jim ji přitom před časem dali, když prohlásili, že exekuce zastavují. Lidé žijící na pokraji bídy se radovali, pak si to úředníci rozmysleli a opět dávky zabavili celé, tedy naději dali a pak ji vzali. Jako by v hromadách papírů a metodických pokynů zapomněli, že jde o lidské osudy. Myslím si, že tak krutě by se lidé pracující v sociální sféře chovat neměli.