I zdánlivě čisté obce překvapují špatným ovzduším. Hlavně v zimě

Ludmila Dvorská bydlí ve Frýdku-Místku. Ovzduší by tady od ní dostalo hodně špatnou známku. „Je hrozně znečištěný. A když se podíváte třeba z Radhoště, tak je to úplná clona,“ říká. Špatně se podle ní ale nedýchá jen ve městě. „Vidíte na vesnicích a hlavně cítíte, čím se asi topí. Plyn to určitě nebude,“ dodává.

Co obyvatelé kraje cítí a dýchají, meteorologové měří právě na přístrojích. „Tímto měříme prachové částice o velikosti PM10 nebo PM2,5. Filtry naměřené v zimě jsou mnohem tmavší než ty z letních měsíců,“ vysvětluje Lucie Böhmová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Jeden z nejtmavších filtrů je u obce Ostravice, kde by člověk řekl – podhorská vesnice, tam je přece čistý vzduch. „Teoreticky ano, ale vzhledem k tomu, že v zimních měsících lidé topí, tak bych řekla, že je to právě ovlivněno lokálními topeništi,“ dodává Lucie Böhmová.

A jak vidí letošní zimu? „Netroufnu si říci. Záleží to na povětrnostních podmínkách a na dalších věcech. Třeba loňský rok byl rozhodně jedním z těch čistějších, pro nás přívětivější,“ říká meteoroložka.

Znepokojující benzoapyren

Přes příznivější počasí i miliardové investice do ekologie ale koncentrace znečišťujících látek na mnoha stanicích v regionu stále překračují limity. Meteorology znepokojuje hlavně vysoký obsah karcinogenního benzoapyrenu.

„Situace je žalostná, limity jsou mnohonásobně překračovány,“ upozorňuje Vladimíra Volná z ČHMÚ. „Týká se to celé oblasti Ostravsko-Karvinska, ale i Frýdecko-Místecka. Táhne se to k hranicím s Polskem,“ dodává.

Prachoměry, přístroje na měření čistoty ovzduší|foto: Tereza Brázdová

Podle plánů ministerstva životního prostředí by mělo znečištění ovzduší klesnout na zákonný limit nejpozději v roce 2020. Třeba podle občanského sdružení Čisté nebe ale program neobsahuje dostatečná opatření, aby i lidé na Ostravsku dýchali čistý vzduch.