Infekční oddělení nemocnic se plní pacienty s těžkými průjmy

Ve Slezské nemocnici v Opavě s těžkým průjmem skončil i jednaosmdesátiletý bělovlasý pan František. I když je venku za okny infekčního oddělení pořádné horko, hubený pán je až po bradu schoulený pod dekou a třese se. Je ve stavu, kdy není schopen odpovídat na otázky, pouze téměř neslyšně šeptá „už je to lepší".

Primář infekčního oddělení opavské nemocnice Petr Kümpel, který se nad ním sklání, jen krčí rameny, pacient na víc nemá sílu. Infekce podle něj může napadnout kohokoliv. Ti nejstarší, které navíc trápí i jiné choroby, jsou ale ohroženi nejvíce.

„Pacienti měli rakovinu a zemřeli nebo měli srdeční či ledvinné selhání a toto byla taková ta poslední kapka, která jejich životní rovnováhu zvrátila,“ poznamenal primář.

Nákaza se často rozšíří právě v nemocnici. „Samozřejmě tam, kde se více lidí setkává, šíření je větší. Jsou tady predispoziční faktory. To znamená podávání antibiotika, imobilita střeva, která je dána třeba po operacích. To riziko vzniku spór a jejich vylučování do prostředí je v nemocnicích v tom případě větší,“ vysvětluje primář Kümpel.

A jak se lidé mohou nakazit? „Běžný přenos spórou, zvířeným prachem se dostávají do trávícího traktu,“ dodává lékař Petr Kümpel.

Někdy stačí jen užívat širokospektrá antibiotika, která oslabí střevní mikrofloru, potvrdila Ladislava Michálková z krajské hygienické stanice. Také právě na hygienu by podle ní měli lidé hodně dbát.

„Může se šířit kontaminovanýma rukama, od člověka k člověku, kontaminovanými pomůckami a v podstatě ta nakažlivost zase závisí na imunitním stavu, na věku, jestli ten člověk měl antibiotika v předchozím období nebo bezprostředně než se setkal s tou bakterií,“ vysvětlila Michálková.

Počet takto nemocných v opavské nemocnici od roku 2008 prudce stoupl. Zatímco tehdy se tam léčilo na klostridie šest lidí, loni se číslo vyhouplo až na 112. A letos bude zřejmě ještě vyšší.