Jarmarky předvánoční

Stánky z borového dřeva provoněly některá náměstí už koncem listopadu. Radnicím to přinese vítaný zisk a lidé mají více možností poohlédnout se po něčem pod stromeček pro své blízké. Plakáty a letáky zvoucí na trhy a jarmarky slibují tradiční výrobky ze dřeva, slámy a pálené hlíny. I ty někde v rožku najdete, ale převažuje spíše nevkusný kýč v podobě prapodivných čepic, obalů na mobilní telefony a vietnamského zboží, které padne každému a každému hrozně sluší.

Chuť si můžete spravit kulturním programem. V něm mají vystoupit dětské pěvecké sbory, malé orchestry a lidové soubory s pásmem tradičních písní, tanců a vánočních zvyků. Co na tom, že se mezi ně vloudí dýdžej místního rádia, aby rozdal propisky s logem stanice a pohlednice s nahou slečnou, oblečenou jen do tetování se stejným logem. Po něm se pak na pódiu vystřídá několik revivalových kapel, jejichž spojení se zimními svátky posluchačům uniká.

Aspoň, že jsou tu řemeslníci. Vedle ohrádky s ovečkou a oslíkem sedí kovář a pod jeho rukama se kus železa mění v podkůvku, přívěsek na kožený proužek či hvězdu na stromeček. Starší žena v sukních mezi koleny svírá rozpletený koš a její bystré prsty přidávají řadu po řadě. Děti v čepicích se sesedají kolem stolu a lepí papírové řetězy. Ten pohled přece jen dýchne sváteční atmosférou.

Radnice už přišly na to, že zisk jim nepřinesou jen prodejci módního zboží, ale právě tradiční výrobci, kteří lidi na náměstí přitáhnou. Začaly proto vybírat, komu povolení k prodeji udělí, a počítají i s pokutami. Ne všude jsou ale radní osvícení a obchodnickým nešvarům se prostě nevyhnou. Dobrá zpráva je, že trhy jsou rok od roku lepší.