Je to v lidech

Není snad snadnějšího terče pro uštěpačné poznámky a anekdoty, než je český policista. Zvlášť teď, když se kvůli přísným silničním pravidlům stali pro většinu z nás obávanými dráby. Mi se ale stalo, že jsem narazila na policistu, který si zaslouží pochvalu. Je jím šéf dopravky v Novém Jičíně. Zřejmě vyslyšel nářky řidičů, kteří po hospodách probírají zásadní téma - tachometr. O co jde?

Určitě jste si všimli, že od července se po našich cestách jezdí pomaleji. Někdo ale vlastně ani nejede, spíše se plouží - přestože mu jeho přístroj na palubové desce ukazuje požadovanou padesátku - ve skutečnosti jede daleko méně. Jenže jak to lze ověřit? Novojičínští policisté zorganizovali menší manévry a na odlehlé cestě vybrali úsek, na kterém rychlost měřili zadarmo svým radarem. V kolonách na ověření svých strojů stály stovky vozů. Muži zákona se svou akcí strefili do černého. A skutečně ověřili to, co každý tak nějak tušil: starší vozy omšelého vzhledu mají tachometry, kterým se prostě věřit nedá. Ukazují vyšší rychlost, než jakou jedete. To je pro každého řidiče se strachem v duši o ztrátu bodu cenná informace. Cenné pro ně určitě je, že existují i policisté, kteří jim pomohou. A dokáží něco takové zorganizovat. Zmiňovaný šéf dopravky se mi svěřil, že to zvládl za pouhý den. Snad jejich dobrodiní vyváží činy těch policistů, kteří bourají opilí a pak si vymyslí nejpoužívanější výmluvu - já jsem neřídil, já si po nehodě jen přesedl za volant.

Nelze si tedy než přát, ať přibude takových policistů jako těch v Novém Jičíně a ubude strážců zákona, kteří svými činy autoritu kolegů podrývají. Jenže takovou věc nelze nařídit žádným rozkazem. To je prostě v lidech.