Je to v lidech

7. srpen 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Řidiči už více než měsíc hypnotizují při jízdě svým vozem tachometr. Překročení rychlosti znamená podle nových pravidel přísnou sankci. Jenže lze svému přístroji věřit? Právě tuto potíž se snažili řidičům pomoci vyřešit policisté na Novojičínsku.

0:00
/
0:00

Není snad snadnějšího terče pro uštěpačné poznámky a anekdoty, než je český policista. Zvlášť teď, když se kvůli přísným silničním pravidlům stali pro většinu z nás obávanými dráby. Mi se ale stalo, že jsem narazila na policistu, který si zaslouží pochvalu. Je jím šéf dopravky v Novém Jičíně. Zřejmě vyslyšel nářky řidičů, kteří po hospodách probírají zásadní téma - tachometr. O co jde?

Určitě jste si všimli, že od července se po našich cestách jezdí pomaleji. Někdo ale vlastně ani nejede, spíše se plouží - přestože mu jeho přístroj na palubové desce ukazuje požadovanou padesátku - ve skutečnosti jede daleko méně. Jenže jak to lze ověřit? Novojičínští policisté zorganizovali menší manévry a na odlehlé cestě vybrali úsek, na kterém rychlost měřili zadarmo svým radarem. V kolonách na ověření svých strojů stály stovky vozů. Muži zákona se svou akcí strefili do černého. A skutečně ověřili to, co každý tak nějak tušil: starší vozy omšelého vzhledu mají tachometry, kterým se prostě věřit nedá. Ukazují vyšší rychlost, než jakou jedete. To je pro každého řidiče se strachem v duši o ztrátu bodu cenná informace. Cenné pro ně určitě je, že existují i policisté, kteří jim pomohou. A dokáží něco takové zorganizovat. Zmiňovaný šéf dopravky se mi svěřil, že to zvládl za pouhý den. Snad jejich dobrodiní vyváží činy těch policistů, kteří bourají opilí a pak si vymyslí nejpoužívanější výmluvu - já jsem neřídil, já si po nehodě jen přesedl za volant.

Nelze si tedy než přát, ať přibude takových policistů jako těch v Novém Jičíně a ubude strážců zákona, kteří svými činy autoritu kolegů podrývají. Jenže takovou věc nelze nařídit žádným rozkazem. To je prostě v lidech.

autor: ada
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?