Jednou nahoře, jednou dole

Postup do play off je cílem prakticky každého celku naší hokejové extraligy. Jedinou výjimku snad tvoří Vsetín, který v základní části skončil beznadějně poslední a kvůli totálnímu výprodeji ligu dohrával nedůstojně s juniory. Vítkovice dohrály základní část se vztyčenou hlavou. Hlavně v novém roce se jejich výkony výrazně zlepšily.

Ale jak se říká, pozdě bycha honiti. Manko ze začátku sezóny už snaživí hráči nedohnali. Svádět vše na nepovedený začátek, po kterém vedení odvolalo trenéra Miloše Holaně a na jeho místo angažovalo Miroslava Fryčera, by ale bylo laciné. Nepovedený vstup do sezóny měla třeba i pražská Slavia. Trenér Růžička tam zvažoval, jestli jako šéf týmu sám sebe neodvolá. Nakonec si to rozmyslel, zatnul zuby a Slavii dotáhl až k šestému místu, které mimo jiné znamená, že se tým vyhnul předkolu play off.

Vítkovicím se podobný zvrat nepovedl. Vždycky když se začaly škrábat na postupová místa, potkala je série porážek. A motat se pořád kolem klíčové desáté pozice, to člověku na klidu nepřidá. Stupňující se stres Vítkovice nezvládly ani přesto, že na své soupisce měly řadu zvučných jmen včetně občasných reprezentantů. S hráči jako je Irgl, Hubáček, Pinc nebo Burger se do vyřazovací části postoupit mělo. Jiné týmy, které se takovými jmény chlubit nemohou, to dokázaly. Opět se potvrdilo, že silné individuality ještě netvoří silný tým.

Bylo by příliš příkré označit uplynulou sezónu vítkovických hokejistů za propadák. Neúspěch to ale byl určitě. Hráči i celý realizační tým tak mají do září o čem přemýšlet.