Jistebnické rybníky patří k nejmalebnější rybniční soustavě v Poodří
Romantické rybníky najdete nejen na jihu Čech ale i v Moravskoslezském kraji. Podél řeky Odry – od Ostravy, přes Polanku nad Odrou, Jistebník, kolem Studénky a ještě dál – se nachází hned několik rybničních soustav, jejichž počátky sahají až do 15. století.
K nejznámějším a nejmalebnějším patří Jistebnické rybníky, kterých je dohromady 25. Největší je Bezruč o rozloze 75 hektarů, dalšími jsou pak například rybník Křivý, Starý, Bažantí, Podhorník nebo Oderská Kukla.
Jednotlivé rybníky jsou od sebe odděleny sypanými, i několik metrů širokými hrázemi, které jsou většinou zpevněny vzrostlými stromy. Hráz mezi rybníkem Křivým a Bezručem, lemovaná starými vrbami, je využívaná i jako silniční spojka mezi obcemi Jistebník a Košatka. Další hráze jsou přístupné pěšky nebo na kole – celou rybniční soustavu je tak možní projít nebo projet nejrůznějšími směry a trasami.
Čtěte také
Vodní plochy rybníků i jejich nejbližší okolí jsou rájem vodního ptactva, ryb, plazů i obojživelníků. Samotná obec Jistebník má ve svém znaku kapra a CHKO Poodří pak jednoho ze vzácných druhů vodních ptáků - motáka pochopa, kterému se tady daří díky rozsáhlému výskytu rákosu a orobince. V hojném množství tady roste i chráněná kotvice plovoucí a na loukách u rybníků je při troše štěstí vidět také výjimečný motýl – modrásek bahenní.
Jistebnické rybníky jsou od roku 1991 součástí Chráněné krajinné oblasti Poodří a některé z rybníků jsou chovné. Stará se o ně společnost Chov ryb Jistebník, která v nich chová mimo jiné kapry, sumce nebo candáty a štiky. Podzimní výlov rybníku Bezruč patří k tradičním místním událostem, i když krásná příroda Jistebnických rybníků má své obdivovatele po celý rok.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
