Jízda s počítadlem

Chcete-li vyjet na cesty a míníte-li k tomu použít auto, nezapomeňte si přibalit kalkulačku. Dejte ji do rukou spolucestujícím, protože kdyby vás na silnici zahlédla hlídka s čímsi, co má tlačítka, v ruce, mohla by to pokládat za mobilní telefon a připsat vám pár bodíků. Dobré počítadlo se ale určitě sejde. Hned vám vysvětlím proč. Jedete si tak pěkně krajinou a sledujete značky, které připomínají tu jedovatého hada, tu ňadra vyvinuté ženy ležící na vozovce, tu skákajícího jelena. Pardon, to opravdu je skákající jelen... A jak si tak jedete, najednou vidíte číslo v kruhu. Zkušený, a přiznejme si to - i méně zkušený, řidič by měl bez přemýšlení pochopit, že jde o nejvyšší povolenou rychlost až do příští podobné značky. Dvoj- nebo víceciferné číslo na bílé ploše v červeném kruhu je jednoznačné - 40, 60, 80 nebo třeba 110. Jenže rychlost, kterou za takovou značkou můžete jet, je ve skutečnosti někde úplně jinde. Tak zaprvé - strážníci se shodli, že budou podobně jako policisté tolerovat deset procent navíc. To už máme z padesátky padesát pětku. No jo, jenže radary mají taky nějakou vůli. Mluví se o třech kilometrech plus nebo mínus. Takže to dělá padesát dva nebo padesát osm. Při dodržení rychlosti padesát tři. K tomu připočtěte vůli tachometru, protože stačí vyměnit kolo a kontrolka hlásí, co se jí zrovna zlíbí. A kolik taková vůle může být? Pět kilometrů? To dělá... když budu rychle... počítat... bez kalkulačky... čtyřicet dva až šedesát tři. Docela slušný rozstřel. Na počítadlo raději zapomeňte. Prostě dodržujte předpisy, a když vás přece jen přistihnou, tak se nějak domluvíte. Jste přece lidi, ne?