Kam kráčíš, český hokeji?

Říká se, že pro silné týmy začíná mistrovství světa až ve čtvrtfinále. Tímto příměrem řečeno skončil pro nás šampionát už v úvodní den, a to už podruhé za sebou. Optimista si může říct - ještěže jsme nedopadli jako Slováci. Náročnější fanoušek ale musí být zklamaný, ne-li přímo naštvaný. Prohra se Švédskem po prodloužení může vypadat jako nešťastná, ale záměrně použiji kritický tón, že není. Důvod? Mám hokej rád a i když je jasné, že nová generace z období Nagana a následných zlatých triumfů se rodí jednou za x let, nemůžu si pomoct, že v našem hokeji je něco špatně. Čtvrtfinále není propadák, ale proč nechtít víc? Někdy může pomoct štěstí, ale když ho kousek chybí, mám silný pocit, že to s naším hokejem jde z kopce. I když naštěstí zatím mírného. Trocha statistiky ale neuškodí. Naše reprezentace letos na mistrovství porazila Italy, Dány a Švýcary, Bělorusy až po nájezdech - tedy samé hokejové "velmoci". Zato dvakrát prohrála se Švédy a jednou s Rusy, i když ve dvou případech to bylo také až po nastaveném čase. Výsledek? Opět cesta dolů. I když z mírného kopce. Daleko tristnější je ale situace, kdybyste si udělali minitabulku mezi šesti nejvyspělejšími hokejovými zeměmi za posledních pár let. To už by byl pro náš nároďák pořádný sešup. Vzpomeňte jenom na Euro Hockey Tour, ať už letošní anebo i z minulých sezón. Rád bych zdůraznil, že to ale není kritika trenéra Hadamczika nebo Milana Hniličky, na jehož vrub jde i včerejší rozhodující gól, a který sám přiznal před klíčovým duelem, že se musí zlepšit, protože když úspěšnost zákroků našeho brankáře byla do včerejška hluboko pod 90 procenty, mimochodem tímto zaujímal před čtvrtfinále až 18. místo mezi gólmany šampionátu a horší z brankářských jedniček byl už jen pouze Ital Hell, v tomto případě je něco špatně. A zde jsme u jádra problému. To "špatně" se nachází v podpalubí. V práci s mládeží to všechno začíná a přes kšeftování s juniory pokračuje. Stačí jenom vzpomenout na loňský neuvěřitelný propadák - jinými slovy sestup české reprezentační osmnáctky z elitní skupiny mistrovství světa. Celé je to vlastně jednoduché. Naše reprezentace - a teď myslím tu áčkovou, je opravdu jenom výkladní skříní českého hokeje.