Kam s ním?

Chovat se ekologicky v naší zemi je spíše úkol pro schopné detektivy. K takovému závěru mě vede má vlastní zkušenost. Bydlím ve starším domku a vy, kteří to máte stejné, určitě víte, že to je nekončící koloběh starostí o údržbu usedlosti. Mi se teď zbortila zídka pod venkovními schody, bylo nutné okamžitě vyklidit prostor pod nimi, kde jsem našla letité poklady - směs neuvěřitelné odpadu, který se tam léta odkládal. Vědoma si toho, že přírodu ničit nesmíme, volím tu správnou možnost - odvoz do sběrny. Veškerý ten nepořádek jsme naházeli do vozíku a vyjíždíme. Na první štaci jsme zjistili, že sběrna už dávno nefunguje. Jak nám mile vysvětlila vrátná jedné z firem: však to vidíte, že tu nic není. Nakonec jsme dorazili na to správné místo. Kupodivu tam měli i v sobotu otevřeno, a to ještě do půl druhé odpoledne. Výborně, těšili jsme se. Stihneme to vzít na otočku ještě jednou. Jenže mýlka. Z našeho smetí jsme tam udali jen něco. To hlavní - stavební odpad tam neberou. Důvod neznám, jen mám ve sklepě zase zpátky kus staré lepenky, kterou už na nic nepotřebuji a nevím co s tím. Navíc se mi tam kupí hromada rozpadlých cihel z vybourané zdi. Nezbývá, než to vzít důsledněji . A pořádně pátrat po sběrně, kde sutiny ze staveb vezmou. Jen se obávám, že takovou trpělivost nebude mít každý a rozčilený stavebník může po takových zážitcích jako mám já, sutiny vysypat zcela neekologicky do příkopu. Likvidace takové skládky bude pak určitě dražší než zařídit, aby vesnické sběrny , mohly vykupovat i stavební odpad.