Kam s ním?

Můj vůz i auto mého muže vypadá jako skládka bioodpadu. Z kufru musíme pracně vysávat a kartáčovat listí, trávu nebo úlomky větví. Proč nás radnice tak trestá, mi dosud nikdo smysluplně nevysvětlil. Bydlíme ve Staré Bělé a staráme se jako poctiví občané tohoto města o svůj majetek. Pro každou politickou stranu ve světě bychom byli žádanou cílovou skupinou. Ty ostravské o nás však nestojí. Jinak si nelze vysvětlit martýrium s bioodpadem, které spolu se sousedy zažíváme. Když pokosíme nebo pohrabeme, nechceme trávu a listí pálit a ještě více zhoršovat ostravský vzduch. Jenže jedinou šancí je dát bioodpad do obrovských pytlů a v sobotu dopoledne, protože jindy čas nemáme, vyjet do sběrného dvora. Samozřejmě, že auto se zašpiní, přijdeme o čas a je to otravné. V obcích na Karvinsku to je jiné. Tam dáte v určitý den igelitový pytel s trávou a listím před dům a technické služby vše posbírají a zadarmo! Jak pohodlný život tam vede střední třída, říkám si. To my, Ostravané, musíme se svým bioodpadem svými vozy cestovat. Je to tak velká investice a námaha přimět popeláře, aby od domkařů vybírali i pytle s listím a trávou? Ten, kdo nechce vesnici zamořit štiplavým kouřem, je tak v roli poctivého hlupáka, a to je trochu smutný závěr, nemyslíte?