Kanadský žert

Tak už je to zase tady. Chce-li někdo odcestovat do Kanady, musí navíc absolvovat potupnou cestu na ambasádu do Vídně a modlit se, aby to nebyla cesta zbytečná. Přemýšlím, nakolik jsme pro tak velký stát, jakým Kanada nepochybně je, nebezpečná či riziková země. Navíc jako součást Evropské unie. Asi hodně, i když jsem na nic nepřišel.

Nechci to zlehčovat a upozorňuji, že nejsem rasista, ale přijde mi poněkud tristní, když kvůli dvěma tisícovkám žadatelů o azyl tato velmoc sáhne k takovému kroku. Netuším, kolik z emigrantů má skutečně strach žít v Česku a kolik jich jen hodlá využít kanadský sociální systém. Jistě - protiromské nálady tady jsou, ale o rasismu jako takovém bych polemizoval. Útoky na jiná etnika jsou v našich končinách spíše vzácností, což je jen dobře. Nevím, nejsem v tomto směru kovaný, ale cit mi napovídá, že problém je trochu jinde. Navíc mi zavedení víz může být svým způsobem ukradené, protože na dovolenou v Kanadě prostě nemám peníze.

Zaujala mě ale ještě jiná věc, a to skutečnost, že Kanada Česku vízum zavést může, zatímco Česko Kanadě nikoliv, protože to neumožňují jakési směrnice Evropské unie. Zvláštní. Hrajeme si tady na velkou sjednocenou Evropu, ale spíš je to jen jakýsi podivný slepenec, 27členný paskvil. A každý ten díleček si chce hrát především na svém písečku. O společné pískoviště jakoby nebyl zájem.

Nepatřím mezi euroskeptiky, ale být Kanaďanem, zavedu vízovou povinnost pro celou Evropskou unii. A EU by měla udělat totéž opačným směrem. To by pak teprve byla legrace - skutečný kanadský žertík!