Kateřina Daňková: Inspirace od františkánů

Obvykle je v Ostravě nepotkáte. Nejbližší klášter mají v Bohumíně, a to je ještě navíc řád polských bratří. Minulý týden ale františkáni v Ostravě pořádali katolické misie, aby lidem připomněli nejenom křesťanské, ale také veskrze lidské hodnoty, jako jsou láska, rodina, přátelství nebo úcta k životu.

I já jsem měla možnost s nimi mluvit a dokonce v jejich společnosti strávit celé jedno odpoledne. A musím říct, že to bylo velice osvěžující, ale taky mě to donutilo přemýšlet.

Od pondělí do neděle se parta asi 50 lidí odtrhne od svého zajetého stylu života a vyrazí do cizího města. V případě dobrovolníků si na to berou i dovolenou. A proč? Jenom aby mluvili. Mluvili s lidmi, kteří to potřebují, kteří hledají a mají spoustu otázek, ale také s těmi, co o víře neví zhola nic. Nikomu ale své názory nevnucují, jenom vytváří nabídku pro ty, co tuhle specifickou službu poptávají.

Jistě, drtivá většina oslovených kolemjdoucích odvrací hlavu, ale i s tím se počítá. Ostrava totiž není kdovíjak věřící město.

Ale co už mě zaráží, je situace, když se na tyto lidi oboří věřící člověk s tím, že je katolík a ať ho laskavě neotravují. Nebo když si někdo sjedná přednášku o sektách a pak zjistí, že přednášet bude řádová sestra, jeho slovníkem tedy jeptiška, tak to pro jistotu ruší.

Žijeme v době, kdy si člověk může vybrat, v co chce a nechce věřit. Díky informačním technologiích se můžeme v mžiku dozvědět o všech náboženstvích, od křesťanství, přes buddhismus až po to nejposlednější pralesní šamanství.

Ale není to spíš na škodu, není pak člověk vůči jakýmkoliv náznakům víry odmítavější? Nezavírá si tak cestu k něčemu, co by ho mohlo jenom obohatit?

Na závěr jeden případ za všechny. Víte, jak to dopadlo s tím pedagogem, co tak vehementně rušil přednášku o sektách? Nakonec se nechal přemluvit a byl z ní doslova nadšený, sjednal si jich více a na řádovou sestru si vzal dokonce i kontakt. Asi jen tak pro jistotu...