Kateřina Daňková: Pocta filmařině
Zraky všech filmových nadšenců se v posledních dnech upínaly k jednomu jedinému místu. Bylo jím honosné divadlo v americkém městě Los Angeles, kde se tuto neděli udílely ceny Akademie v podobě zlatých Oscarů. Kdo si známou sošku rytíře odnesl za loňský rok, s napětím sledovala i Kateřina Daňková.
Pocta filmařině. Tak by se dal nejstručněji shrnout obsah dvou snímků, které naprosto opanovaly letošní udílení cen filmové Akademie. Ostatně, naznačovaly to už výsledky britských ocenění BAFTA, ale to bych odbočovala.
V Hollywoodu bylo rozložení sil jasné už od nominací. Jednoznačně největší ohlasy vzbudila Scorseseho 3D podívaná Hugo a jeho velký objev, která vzdává hold filmovému průkopníkovi Georgesi Meliésovi. Proti němu pak stál odvážný pokus francouzského režiséra Michela Hazanaviciuse. Ten se v době speciálních efektů, trojrozměrné technologie a vysoce kvalitního digitálního zvuku pustil do natáčení němého černobílého snímku, jaké byly běžně k vidění v kinech na začátku 20. století.
A vyplatilo se. Film The Artist, tedy česky Umělec posbíral pět zlatých sošek, stejně jako jeho konkurent, ovšem v lepších kategoriích. Do historie se tak zapíše například jako nejlepší film roku 2011, což může být pro řadu lidí celkem kuriózní. V konkurenci kasovních trháků totiž působí příběh o hvězdě němého filmu, která se musí vyrovnat s příchodem zvukového, trochu nepatřičně. Kritikové ale tleskají a já taky. Tenhle husarský kousek totiž uštědřil pořádný políček všem, kdo tvrdí, že v jednoduchosti není krása.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
