Kateřina Daňková: Sen o mýdle

14. září 2011

Ranní poznámka , Ranní poznámka

Každý člověk má nějaké sny. Ať už to jsou představy o životním úspěchu či partnerovi anebo takové, co k němu přicházejí ve spánku. Snít totiž můžeme ve dne i v noci, s otevřenýma i zavřenýma očima. Je ale už podstatně méně lidí, kteří dokáží své sny přetavit ve skutečnost.

Uskutečnit sny bývá náročnější, než se na první pohled může zdát. Také hodně záleží, co to je za sen, jestli jste si ho sami vysnili nebo se zjevil nečekaně ve spánku. Paní Alena Milíčková zažila obě tyto varianty.

Už to bude deset let, co se jí zdál jeden zvláštní sen. Stála v něm u velké kádě a vařila mýdlo. Co je na tom zvláštního, řeknete si možná, vždyť mě už se zdály i větší hlouposti. Aleně ale zrovna tato představa utkvěla v hlavě a neustále se připomínala.

Ze zvědavosti se tak Alena začala o výrobu mýdel aktivněji zajímat a aniž by měla jakékoliv chemické vzdělání, zkoušela si podomácku nějaká vyrobit. To ještě bydlela v Praze a měla dobře placenou práci.

Aby však mohla svůj sen opravdu uskutečnit, musela najít vhodnější prostory pro vaření mýdla. Našla je ve svém rodném domě na Frýdecko-Místecku, kam se odstěhovala a naplno rozjela ruční výrobu mýdel podle vlastních receptur, které si osvojila intenzivním studiem odborné zahraniční literatury. Dnes, po deseti letech, má zavedenou firmu a jak sama říká, poslání až do konce života.

Svůj sen si tedy splnila. Kdyby si však tenkrát vzala na pomoc snář, mohlo být všechno jinak. Ten by jí totiž poradil, aby se chovala podle svých možností a držela si pevně to, co si chce udržet. Možná by tak zůstala u svého tehdejšího zaměstnání a nestala se profesionální mydlářkou.

Takže ať své sny posloucháte či nikoliv, nenechte si do nich nikým a ničím mluvit. Svůj osud má každý jenom ve svých rukách.

autor: Kateřina Daňková