Kdo umí, ten učí!

Naplno se rozjel školní rok, a tak doma slyším každé ráno od svého 14letého syna, mami , musím do školy? Samozřejmě, zní má odpověď, jinak by mě zavřeli, nebo nechoď- můžeš kopat kanály.Veseleji už je odpoledne, kdy se dokonce dozvím,že ta a ta hodina byla zábavná, od toho či onoho kantora se něco zajímavého dozvěděl a že , neřekne to nikdy nahlas, ta škola vlastně občas není až tak úplně marná, prostě - slovníkem teenagera- i učitelé se umí občas "hecnout" a být dobří.

Být dobrým kantorem, je dřina. Neříkám nic nového. Kde se to naučit, kromě vrozeného talentu být učitelem a správné intuice? Po pětiletém studiu pedagogické fakulty jsem odešla sice teoreticky vzdělaná se samými jedničkami, ale co z toho? Nikdo nám neporadil, jak vejít do třídy, jak si vydobýt autoritu, co s šikanou, jak na rómské děti, jak pracovat s nadanými dětmi, dětmi cizinců, jak poradit s profesní orientací žáků....jak zvládat těžké roky puberty, rodinné trable dětí, o psychologickým fíglech ani nemluvím. Sice jsme věděli z vývojové psychologie téměř vše, včetně kolik v které třídě by měly mít děti zubů, ale jak se postavit k násilí, šikaně, drogám...

Doba jde dál a například taková olomoucká univerzita zaštítila Centrum inovativního vzdělávání (CIV), nezávislé a neideologické fórum.Jeho výstupem bylo v rámci pedagogické fakulty 90 workshopů , které vedli lektoři z celé republiky. Workshopy byly dobrovolné , informovaly o tom, jak který lektor pojímá v praxi své avízované téma. Dle velkého zájmu studentů pedagogických fakult ale i hotových učitelů o tyto workshopy a jejich kladných ohlasů bylo jasné, že ředitelce CIV Doře Assenzy se podařilo něco,co v České republice v takové míře zatím nikomu, navíc, dovedla na tento odvážný a náročný projekt zajistit finance z Evropského sociálního fondu a Ministerstva školství a tělovýchovy. CIV má tři vize - vnést na půdu univerzity praxi, zvyšovat prestiž učitelské profese a reagovat na aktuální společenské problémy- přesně to, co mi jako absolventce pedagogické fakulty tolik chybělo. Mám mezi přáteli spoustu učitelů a jsou mezi nimi takoví, kterým bych své děti svěřila bez zaváhání. Jsou to ti, kteří investují spoustu času do svého vlastního studia, třeba právě formou účastí na workshopech CIV. Doufám, že na olomoucké univerzitě budou s tolik potřebnými aktivitami pro studenty a učitele pokračovat, protože v souladu se zákonem o vysokých školách-mezi akademické svobody patří i svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům - protože slovy Alberta Einsteina: "Večírek, na němž jsou všichni zajedno, je ztracený večer ."