Kličkování mezi kanály

Zima se blíží, teploměr klesá a tak jsem ani já neodolal propagaci bezpečné jízdy a předevčírem zajel přezout svého plechového miláčka na zimní pneumatiky. Znáte to, vážení posluchači, hezky je nechat převážit, aby auto jelo plynule a netřáslo volantem jako velbloud beduínem. Ale ouha! Po pár chvílích radostné jízdy (na v těchto teplotách bezpečném obutí) jsem byl nucen poprvé si zanadávat, a pak znovu... a znovu. Ten člověk, který v Ostravě projektoval kanalizaci - například na ulici 28. října v Mariánských horách - měl buď zvrácený smysl pro humor, anebo byl vášnivým šachistou. Když se člověk za jízdy vyhne jednomu kanálu a myslí si, že má vyhráno a našel správný směr - bum! - a druhým kolem vymete kanál další. Člověk by řekl, že o pár centimetrů propadlá víka kanálů mu snad skáčou pod kola schválně. Že se snad přemisťují zákeřně a organizovaně. Nelepší to je v dopravních špičkách, kdy s ostatními auty jedu v takzvaném vláčku a nevidím na povrch cesty před sebou.

Po několika kilometrech najetých po moravskoslezské metropoli už je takřka jedno, zda jsou kola na autě vyvážená, či nikoliv. Ono by na discích kol nakonec oněch závažíček muselo být tolik, jako piercingových kroužků na těle zavilého anarchisty. Zajímavé přitom je, že kanály se briskně propadají i na čerstvě opravených cestách a ulicích. Zřejmě je někde chyba. Nenechte si tím ale zkazit náladu a já vám přeji šťastnou, a pokud možno, rovnou cestu.