Kouzlo profesních žargonů

Urky máš hotové, jen dodělej hedlajny a rekapču. Zdá se vám, že mluvím totální nesmysly? Kdepak. Je to žargon nás ostravských rozhlasových redaktorů a ve volném překladu to znamená pokyn editora: Události regionu, Hlavní zpravodajskou relaci, máš připravené, jen dodělej úvodní titulkové věty a závěrečnou rekapitulaci.

Zvláštní zkratky a názvosloví holt provází nejednu profesi. Své o tom ví jistě například lékaři nebo právníci. Je to svět sám pro sebe, ve kterém se bezpečně dokáží pohybovat jen zasvěcení. Potíže nastanou v momentě, když se protne tento specifický svět s okolním. Já osobně vím, že když své matce řeknu, že mám Urky, tedy Události regionu, i po mnoha letech, co pracuji v rozhlase, u ní vzbudím podezření, že trpím nějakým vážným urologickým problémem.

Nedávno jsem na potíže s profesionální deformací narazila při natáčení s policejními psovody. V Bohumíně jsem dělala větší reportáže o výcviku speciálních psů na hledání drog nebo podezřelých. Chtěla jsem mít co nejvíce autentických zvuků a tak jsem se možná občas policistům pletla trochu pod nohy. V jednu chvíli to velitel služebny nevydržel a stejným hlasem i povelem, který používá na svého čtyřnohého pomocníka, na mne zakřičel: Ke mně! Vzápětí si to uvědomil a rozesmál se.

Budiž ke cti tohoto bohumínského gentlemana, že nepoužil jiný pokyn: Lehni! Nevím, jak bych to doma vysvětlila.