LASS: Kdo si počká, ten se dočká

I bez toho, abyste byli bezvýhradně ohromeni, není pochyb, že s debutovým albem Bumayé vstoupil na scénu afropopu velmi silný hráč. Senegalský zpěvák Lassane Sané navíc disponuje hlasem mocným jako lev.

Ne, nikdo nechce ani náhodou zlehčovat dospívání západní mládeže, peklem se dá projít i uprostřed blahobytu, pokud ale nemáte doslova na boty, nemůžete chodit do školy, protože autobus je příliš drahý a živíte se riskantním rybařením ve vlnách Atlantiku, je to přece jenom něco jiného, než trpět depresemi z rozvodu rodičů a cpát se xanaxem. V příběhu Lassane Saného navíc chudoba tvoří vedlejší linku, tu hlavní představuje odhodlání věnovat se hudbě a víra v heslo, kdo si počká, ten se dočká. „Lidé často děkují pouze za dobré věci, které jim osud nadělil, já děkuji i za ty těžké, které ze mě udělaly lepšího člověka a naučily žít," tvrdí Lassane.

Kdo někdy navštívil prašná chudá předměstí Dakaru nebo zajel do nedaleké rybářské čtvrti, pochopí, proč odsud mladí nezaměstnaní Senegalci v zoufalé snaze začít žít život odpovídající jejich touhám a snům, utíkají. Zprvu do centra metropole, poslední léta nejvíc do Evropy, ačkoliv značná část nebezpečnou cestu přes oceán nepřežije. Volbu mezi živořením a nelegální emigrací svého času charakterizoval mládežnický výkřik Barça ou barzakh! (Barcelona nebo smrt) oblíbený hlavně mezi rybáři, vydávající se na vratkých pirogách tak daleko od břehů, že v jednu chvíli zahlédli světla Eldoráda. Tedy Evropy.

Tolik odvahy v sobě Lassane nenašel a peníze na převaděče také neměl, po smrti rodičů se totiž musel postarat o osm sourozenců, takže zůstal doma. Hudbu miloval od mládí, ale zpěvákem se nenarodil, tím se postupně stal.  A to ne ledajakým způsobem: zatímco mladý Salif Keita trénoval hlas řvaním na dotěrné opice dorážející na otcovu úrodu, Lassane chodil za úsvitu překřikovat na pláž mořské vlny tak dlouho, až získal tak mocný hlas, že když zazpívá, všichni okolo zmlknou.

Pak se na Lassaneho dvakrát usmálo štěstí. Nejprve se do jeho čtvrti přestěhovali členové hip hopové skupiny Daara J, se kterými se blízce zpřátelil. Trávil s nimi dlouhé hodiny ve studiu, učil se psát a skládat, a vedle toho poslouchal své oblíbené zpěvačky: Oumou Sangaré z Mali a legendární senegalskou griotku Yande Codou. Pak si dodal odvahy a na MySpace vložil několik svých skladeb se životopisem. Za dva dny mu z Francie napsala dívka, že ještě nikdy neposlouchala reggae v jazyku wolof a že se ji ta hudba moc líbí. Nakonec se za ním přistěhovala do Dakaru, vzali se, mají spolu dvě děti a jsou spolu dodnes. Po dvou letech odjeli do Francie, jenomže ouha, město Roanne mořem zrovna neplývá a protože Lassane nic jiného než rybaření neuměl, probíjel se těžce a skončil jako skladník v supermarketu. Přes sociální sítě však nepřestával kontaktovat nejrůznější muzikanty. Nejprve našel kytaristu Matthieu Chavaleta, pak ho do svého afrodiskotékového projektu Voilaaa angažoval producent Bruno Patchworks Hovart a v roce 2018 konečně vstoupil do první popové ligy: skladby Souba a Toujours natočené s electro duem Synapson rotovaly snad všemi francouzskými rádiovými stanicemi.

Lassaneho debutové album Bumayé produkoval  Raphael D'Hervez a senegalskému rybáři se otevřela možnost pozvat si do studia speciální hosty: třeba brazilskou zpěvačku Flavii Coelho nebo hvězdného německého reggae rapera Patrice, původem ze Sierra Leone.

„Bumayé, zabij ho,“ křičeli v roce 1974 na boxera Muhammada Aliho během legendárního zápasu s Georgem Foremanem, který v přímém přenosu ze Zaire, tedy dnešního Konga, sledoval s napětím celý svět. Afričané totiž nadutého Foremana neměli rádi, a když Alimu podlehl, brali to jako symbolické vítězství černé Afriky nad Spojenými státy. V jazyku lingala má ovšem slovo bumayé ještě další významy – pokračuj, nevzdávej to a překonej sám sebe. „Skladbu jsem tak nazval, protože bombayé pro mne představuje povzbuzení a naději pro všechny mladé Afričany, kterým nikdo nesmí upírat právo na na budoucnost. Afriku musí přestat řídit staří politici, dění v Africe musí vzít do rukou mladí lidé,“ vysvětlil Lassane a v jazyku wolof zpívá: „Boj začal a nikdo by neměl zůstat pozadu."

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.