Léto ve městě

Horko na omdlení, žár neúprosných každodenních třiceti nad nulou a vyhlídky na ochlazení prachmizerné. Včera jsem se zaradovala, bude 19 až 15 stupňů, hlásala obrazovka, ano, ale v noci a na horách. Většina mých přátel prchla i s dětmi na chalupy a chaty, do těch hor a lesů, kde se dá přežít. Ve městech zůstávají ti, co pracovat musí a taky ti, kteří alternativu přírody nemají. A tak jsme odkázáni na nejbližší okolí, protože, i když máte auto, do rozžhavené pece nikdo dobrovolně nevstoupí. Nehledě na rekordní ceny benzínu. Dlouhé cestování tramvají na konec města je taky úmorné. A tak jsem se se svými dětmi začala rozhlížet v centru Ostravy, kde by se dalo zchladit a odpočinout. V parku už známe každý šutr, jediný dětský koutek je přes den pořádně rozpálený a večer už zavřený, v řece se ještě plavat nedá. Vždyť tady máme koupaliště, radostně jsme si vzpomněla, že mě to nenapadlo dřív! Celý den se můj čtyřletý synek těšil, až přijdu z práce domů. Vyrazili jsme. To se máme, říkala jsem si cestou, koupaliště pár minut od hlavní třídy hned vedle městského parku, byla jsme tak nadšená, že jsem si v tu chvíli ani neověřila, zda po těch letech funguje. Ale bude, utěšovala jsme se, je to už přece minimálně pět let, co jej zavřeli a chtěli opravit. To by byli padlí na hlavu. Už zdálky mi u Čapkárny, jak se říká krytému bazénu vedle venkovního koupaliště blízko Čapkovy sokolovny, bylo podezřelé ticho. Vstříc nám vlály jen červenobílé pásky ohraničující prostor kam se smí a kam už ne. Ty dva velké bazény byly za nimi, prázdno, sucho, ZAVŘENO. Ale přece jen - uprostřed dříve docela slušně fungujícího koupaliště stálo malé plivátko pro ty nejmenší děti, ve kterém si za ten den umyly nohy snad všichni naši spoluobčané z centra. Syn se vrhl přesto vstříc silně chlorované vodě, ale byl zadržen: tam nesmíš, už je 6 hodin, zavíráme! Tak tak jsem asi 13letou dívenku coby dozor uprosila, aby to zpocené a vody chtivé dítě nechala na pár minut svlažit, byť se mi obracel žaludek, z později potvrzené domněnky, že je v bazénu silně napliváno a slouží některým výrostkům hlavně jako větší popelník. Byl to žalostný pohled. Před očima jsem měla totéž koupaliště před 15 lety jako byť skromnou, ale přesto oázu pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí z města. Teď už vím, že se přece jen koupaliště v horizontu 2-3 let možná otevře, že se zřejmě našly peníze. Nechci rozpitvávat priority města se všemi programy Centrum žije ani pověstně kulhající český smysl pro podnikavost. Někdo ale tady dost dobře nechápe, že se lidé v létě chtějí koupat a v zimě třeba bruslit, že to tady všechno máme na dosah ruky, ale nefunguje to, s výjimkou ledové plochy na pár týdnů na Kuřím rynku!!!! A co chodilo v zimě do města najednou lidí!! Oživení centra je podle mého názoru tak jednoduché - dát lidem podmínky k tomu, aby v něm mohli přirozeně žít a dělat takové obyčejné věci, jako se jít třeba v horkém létě vykoupat.