Lhostejnost?

Je sobotní podvečer, tramvaj je poloprázdná, ale kapsář se nijak neskrývá. Pravděpodobnost, že by se v tramvaji někdo ozval, pokud ho uvidí při činu, je minimální. Tak nízké riziko se mu vyplatí. Vybírá si ženu s batůžkem na zádech. Tentokrát však upoutal pozornost mladého muže, který je viditelně odhodlán zakročit. Zatímco zlodějova ruka zlehka šátrá v batohu, mladík ho zpříma osloví: Kradeš? Paní, obrátí se k majitelce batohu, právě jste okrádána. Máte za zády zloděje. Kapsář udělá druhou, nezaměstnanou rukou pod krkem prudké mezinárodně srozumitelné gesto, které doplní několika výhrůžkami. Mládenec se ale zastrašit nenechá a znovu oslovuje olupovanou dámu. Vám to nevadí? Ptá se nechápavě a hlasitě. Nic tam nemám, mávne rukou paní a trochu se jí přitom třese hlas. Loupežník má stále ruku v batohu. Mladý muž všem v tramvaji hlasitě a zřetelně oznamuje, co stejně všichni dobře ví. Totiž - že v tramvaji je zloděj. Nikdo se neotočí, nikdo není schopen odtrhnout zrak od okna či od novin, ve kterých podle zaujetí čtenářů musí být aspoň vyhlášení války nebo něco podobného. Několik zdravě vypadajících mužů se přesunuje do vzdálenějšího části vozu. Vypadni. Praví mladík zlodějíčkovi temně, když tramvaj zastaví. Kapsář vystoupí, tramvaj se rozjede, paní si zapne batoh a s úsměvem se ptá mladého muže, evidentně studenta, který roznáší reklamní letáky: a kolik vám za to platí? Na další zastávce otráveně vystoupí i on. Nejeli jste tou tramvají náhodou taky?