Liraz: Tancuj se mnou, jako by žádná revoluce nebyla

„Děkuji vám, moji íránští přátelé, že jste mi poskytli příležitost vyslovit svou vnitřní pravdu a naplnit mou fantazii o svobodě. Mé srdce patří vám,“ napsala Liraz na obal nového alba Roya. Kdo izraelskou zpěvačku zná, tuší proč.

Na rozruch, který Liraz před dvěma lety způsobila albem Zan se nedá zapomenout. Nazpívala ho v perštině a potají, na dálku přes internet, natočila s iránskými hudebníky. Nesmírně riskovali, vždyť za styky a nedej bože spolupráci s izraelským nepřítelem, jim hrozily tvrdé tresty a mnohaleté vězení. Ještě těžší by to měly ženy: v Íránu je jim veřejně provozovaná hudba přísně zapovězená, natož ta západní, satanská. V době vydání alba Liraz Charhi v izraelském špionážním seriálu Teheran hrála agentku Mossadu s dobrými kontakty na Írán a tím pádem skoro samu sebe. Tedy ne že by vyjma povinné vojenské služby přišla do styku se špióny, to jen židovští rodiče Liraz se narodili v Íránu, odkud emigrovali ještě před islámskou revolucí v roce 1979, kdy zemi následně ovládl náboženský fanatismus. Na rodnou vlast ale nikdy nezapomněli a tamní kulturu a vzpomínky přenesli na dceru, která na prahu třicítky začala pátrat po své skutečné identitě a projevovat obdiv statečným íránským ženám. „Přeji si, aby ve světě zavládl mír, ale pořád nemohu pochopit, kdo s kým vlastně bojuje. Neztrácím však naději a těším se, až se naše srdce propletou. Zatím jen v mé fantazii.“

Zpěvem v perštině, bylo to nejmenší, čím mohla dát najevo svou účast, a proto se rozhodla k tajné hudební operaci. Během natáčení s mnoha íránskými hudebníky, jejichž jména nemohla nikdy a nikde za žádnou cenu prozradit, ačkoliv na fantastickém výsledku měli lví podíl, navázala úzké vztahy. I když pouze skrze sociální sítě, a chápala, pokud se mnozí v obavách o rodinu odmlčeli. Přesto se rozhodla v misi pokračovat a znovu je vyzvala ke spolupráci. Nové album dostalo název Roya, což v perštině znamená fantazie, a zřejmě nebyl zvolený náhodou: ani v té nejbujnější fantazii si prý totiž Liraz nedokázala představit, že by se s Íránci někdy osobně setkala ve studiu. A přece k tomu došlo. Tajně a na přísně utajeném místě se objali v Istanbulu a pustili do práce. „Navzdory všem překážkám a navzdory zákazu. Tvořili jsme, i když jsme si mysleli, že to nikdy nedokážeme. Mísily se v nás strach a radost a pohlcovala láska se smíchem,“ napsala k albu Liraz.

„Spolupracovala jsem s íránskými textaři, kteří napsali texty o bratrství, odvaze, a o tom, jak se ženy bouří tím, že odkládají závoje, nebo zpívají a tančí. Už to, že na veřejnosti zazpíváte, že zazní váš hlas, je znamením revoluce,“ uvedla Liraz v červencovém rozhovoru pro brněnské rádio Proglas k novému albu aniž by tušila, že zanedlouho propuknou v Íránu jedny z nejmasovějších demonstrací za dlouhá léta, kdy se rozbuškou stala smrt dvaadvacetileté dívky Mahsy Amíníové zatčené za porušení pravidel o nošení hidžábu. Ve vazbě prý upadla do kómatu a zemřela, téhle verzi ale Íránci neuvěřili. Lidé vyšli po celé zemi do ulic, kde jich při střetech s policií přes čtyři desítky bohužel zemřelo, a stovky dalších putovali za mříže. Text skladby Bishtar Behand sice Liraz s Íránci napsali měsíce předtím, přesto z něho v souvislosti s aktuálním děním mrazí. „Vytáhni mě z propasti a nasměruj ke svobodě. Rozesměj mě a tancuj se mnou, jako by žádná revoluce nebyla. Budeme zpívat a pochodovat ke slunci.“

Liraz

To, o čem Liraz zpívá a před čím varuje, se ještě před vydáním alba zhmotnilo a poselství, které na něm společně s íránskými hudebníky vydala, nabylo na ještě naléhavější důležitosti. Liraz nesvolává do zbraně, nestaví se na barikády, podobně jako kdysi v 60. letech íránské popové zpěvačky spoléhá na sílu slova a na lásku, což sice zní naivně, ale připomeňme, co všechno s touhle mírumilovnou strategií dokázala třeba zpěvačka Googoosh, kterou Liraz stejně jako snad všechny íránské ženy velmi obdivuje. Režim ajatolláhů řídící se středověkými náboženskými kánony nejspíš o svou moc jen tak brzy nepřijde, každá zpráva o jeho zločinech má ale svou váhu, a platí to také pro album Roya. „Zítra už mezi námi nebudou žádné hranice. Všechna bolest zmizí, znovu uvidíme denní světlo a budeme se držet za ruce. Kde jsi Bože, abys pomohl? Jsi vůbec vzhůru, zatímco my všichni spíme?“, zpívá Liraz v dojemné skladbě Tanha, jedné z prvních napsaných v Istanbulu, kterou během natáčení prý nejvíc proplakala.

Videoklip ke skladbě Azizam začíná otázkou Liraz přes Scype, jestli by se Íránci chtěli znovu přidat. A pokračuje okamžikem, kdy do istanbulského studia vstoupí a Liraz je se slzami v očích objímá. Tváře mají pochopitelně zastřené, ale to nevadí, stačí, když je slyšíme hrát a zpívat. A musíme věřit tomu, že třeba už napříště  budeme znát nejen jejich jména, ale také se na koncertech svobodně postaví po bok Liraz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.