Lokalizace globalizace

21. listopad 2008
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Firmy už zase propouštějí. V souvislosti s finanční krizí se v posledních dnech a týdnech objevují zprávy o tom, že některé podniky omezují výrobu a propouštějí desítky lidí. Ve statistikách úřadů práce se to zatím nijak výrazně neprojevilo, ale je to jen otázka času.

0:00
/
0:00

Visteon Autopal, Evraz Vítkovice Steel. To jsou poslední dva případy, o kterých jsme ve zprávách hovořili. Už předtím se ale mluvilo například o hutním gigantu ArcelorMittal a dalších dosti velkých zaměstnavatelích. A to jsem si ještě donedávna říkal, jak je to všechno pěkně rozjeto a jak se nám poměrně slušně daří. Pak se sesype americká ekonomika a s ní celý svět. Jak je to možné, ptám se sám sebe a přemýšlím o globalizaci. Na jednu stranu nám otevřenost a provázanost trhů pomůže expandovat dál, než jen od Beskyd po Šumavu a Krušné hory, na druhou stranu ovšem, když něco zaskřípe kdesi za velkou louží, máme z toho problém taky. A to jsme vlastně nic špatně neudělali. To oni. Ale kdo jsou vlastně ti oni? Nejsme to tak trochu vlastně my všichni? Kdo si dnes kupuje lokální zboží? S výjimkou nějakých základních potravin to už snad ani nejde. A kdoví, odkud pekaři přivezli tu pšenici, co z ní pak pečou pravý hlučínský či proskovický nebo jiný "domácí" chléb. Tak si říkám, jestli by globalizaci neprospěla trocha lokalizace, pak by nám celá americká či asijská ekonomika mohla být ukradená. Obávám se ale, že to tak jednoduché nebude a že po novém roce budeme zase po určitý čas ve zprávách hovořit o stoupající nezaměstnanosti.

autor: tif
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová