Manželské etudy

26. leden 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Jací jsme byli před dvaceti lety? Na to si určitě všichni dokážeme tu více, tu méně zkresleně, odpovědět. Jací ale budeme za dvacet let? To nikdo neví. A určitě by rád věděl. Česká televize nám po šest nedělních večerů dává možnost nahlédnout do soukromí dvojic, které se na počátku osmdesátých let rozhodly uzavřít manželství. Pořad Manželské etudy po dvaceti letech inspiroval Romanu Kubicovou k následující poznámce.

0:00
/
0:00

Moderní doba nám nabízí spoustu vzrušení: adrenalinové sporty, násilí ve filmech i v reálném životě, velké city v reality show. Ale nic se nevyrovná sledování prostých lidských osudů, které vzrušovaly naše předky odedávna.

Dokumentaristka Helena Třeštíková na počátku 80.let vyhledala šest mladých párů a po dobu šesti let sledovala jejich životní peripetie. Přemluvit mladé lidi k natáčení jistě nebyl velký problém. Stáli na počátku své dráhy, měli se rádi, věřili ve společnou budoucnost. Proč tedy nevpustit do svého života kameru a, to musím podotknout, velice citlivou režisérku. Manželské etudy se pak promítaly v rámci Televizního klubu mladých v roce 1987.

Projekt měl úspěch, a tak se Helena Třeštíková rozhodla na něj navázat. A dokážu si představit, že tentokrát její práce nemusela být tak snadná. Sama ze své praxe vím, jak je někdy těžké přemluvit člověka, aby vám dal nahlédnout do svého nejniternějšího soukromí. Aby se s vámi podělil nejen o své životní výhry, ale také o své prohry (a těch, bohužel, někdy může být i více). Z někdejších protagonistů manželských etud jsou dnes čtyřicátníci. Vyrovnat se museli nejen se svým vlastním vývojem, s vývojem partnerství, příchodem dětí, ale také s bouřlivými společenskými změnami. Někdo v nich nalezl příležitost, jiný pouze lítost a rezignaci. Zestárli, a to nemusí nutně znamenat, že i zmoudřeli. A pozvěte si v této situaci do svého života na dobu 6 let opět nemilosrdnou kameru. Měli byste tu odvahu?

Zatím poslední příběh Zuzany a Stanislava položil spoustu otázek. Museli se brát brzy, jí bylo 18, jemu 19. Sami ještě děti, bez vlastního bydlení, měli dítě. Stačili se pořádně poznat, sladit své životní postoje a rytmy? Na to díl z osmdesátých let odpovídal jen částečně. Teprve nečekané pokračování po dvaceti letech ukázalo vyústění celého vztahu - rozvod. A také dva modely - aktivitu a činorodost Stanislava a uzavřenou rezignaci předčasně duševně zestárlé Zuzany. Následující příběh Marcely a Jiřího nabídne ještě drastičtější pohled do vztahu dvou lidí. Figuruje v něm totiž obvinění ze sexuálního obtěžování, který na Jiřího podala jejich dcera.

Připadá vám to jako nárysy příběhů, který by klidně mohly ozvláštnit některou z telenovel? Ne, to jsou skutečné osudy obyčejných lidí. Je zajímavé je sledovat, je mrazivé vžívat se do jejich světa, je poučné srovnávat je se svým vlastním. A toho si na projektu Heleny Třeštíkové Manželské etudy po dvaceti letech cením nejvíce. Té neviditelné hranice, která dělá v podobných dokumentech herce právě z vás. A to díky nepřikrášlené výpovědi o osudech nehrdinských hrdinů, které denně potkáváme.

Spustit audio