Meze stavební horlivosti

Jako brána do Beskyd je Frenštát žádaným místem pro novostavby. Hory na dosah, řada krásných zákoutí a čistý vzduch. Pro stavbu rodinného domku skoro ideální místo. Slůvko skoro má ale svůj smysl. Jak známo, těsně za městem se tyčí dvě těžní věže, pod kterými jsou asi kilometr hluboko velké zásoby černého uhlí. A to u nás pořád patří mezi strategické suroviny. Bude se někdy těžit nebo se důl zakonzervuje? O tom se na vládní úrovni zatím nerozhodlo a hned tak zřejmě nerozhodne.

Znamená to mimo jiné omezení pro novostavby. Pokud někdo chce stavět na dobývacím prostoru nad uhelným ložiskem, pak ve schvalovacím řízení OKD takovou žádost zamítá. Někoho to úplně odradí. Vytrvalejší zájemci ale bývají úspěšní pokud se obrátí na místní stavební úřad. Ten jim sice stavbu většinou odsouhlasí, ale s mnohem přísnějšími bezpečnostními parametry, které znamenají výrazně vyšší náklady. A průměrný nárůst o půl miliónu korun, to už není maličkost. Když to shrnu, ve Frenštátě pod Radhoštěm se dají stavět nové rodinné domky i nad uhelným ložiskem. Stačí mít dostatek peněz. Ptám se ale: je taková stavba rozumná? Obávám se, že není. Především z Karvinska přece víme, jak dokážou důlní vlivy narušit statiku budov.

Stavební choutky frenštátských na jedné straně chápu. Je to hezké místo k životu. Ale na straně druhé mi takové úmysly nepřijdou moudré. Osobně bych nikdy nestavěl barák ve dvou zcela konkrétních případech: na záplavovém území a v místě důlních vlivů. Ale aby bylo jasno - občanům Frenštátu tento názor nevnucuji, jen jim ho nabízím ke zralé úvaze.