Mílovými kroky

Hořící haldy, černé kalové rybníčky, všudypřítomný prach a zápach, propadající se krajina. I tak vypadá těžba uhlí, kterou nám pan Míl tak vřele doporučuje. Myslím, že lidé v Ostravě jsou dnes už i rádi, že se tady v roce 1994 definitivně přestalo uhlí dobývat. Naučili se žít pro něco jiného a "těžební pomníčky" v podobě vyhaslých hald, těžních věží či celých důlních areálů postupně přeměňují v turisticky zajímavá místa.

Chápu postoj i lobbing těžařů. Aby mohli existovat, musí těžit. Ale nemyslím, že kromě hrstky uhlobaronů po tom touží také zdejší společnost. Co by z toho měla? Pár stovek pracovních míst? Za jakou cenu ovšem? Ať pan Míl neoperuje hrozbou třicetiprocentní nezaměstnanosti. Za pár desetiletí, až by bylo pod Beskydami vytěženo, by se musel řešit jen oddálený problém.

Pravda, určitě existují i k životnímu prostředí šetrné technologie, ale nevěřím, že by pak těžba byla tak rentabilní. A že by v Beskydech nebyl ani jeden kalový rybník, halda, nebo že by se časem nemusely přepisovat mapy, výškové body a tak podobně, protože by se pohoří lehce propadlo. Mimochodem - Slezskoostravský hrad taky kdysi stával na kopci, ale vlivem důlní činnosti se propadl o 17 metrů. Zajímalo by mě, jestli tohle všechno pan Míl ví. A jestli si taky uvědomuje, že by případná těžba mohla z Beskyd vyhnat turistický ruch, případně další činnosti - jaká by tam pak asi byla nezaměstnanost? A kdo by pak všechny důsledky řešil? Těžaři? Nebo zase stát?

Víte, já těžařům moc nevěřím. Jejich cílem není myslet na dalekou budoucnost, ale těžit plody vzniklé v dávné minulosti. A jaké to může mít dopady, můžeme - kromě zdejší krajiny - dnes vidět třeba v Mexickém zálivu.

Od Svazu průmyslu a dopravy bych očekával, že bude hledět do mnohem vzdálenější budoucnosti, pokud ti, které zastupuje, chtějí opravdu vydělat a ne jen z momentu vytěžit. Doufám, že nově vznikající vláda tlaku nepodlehne a limity neprolomí. Mílovými kroky cesta k lepší budoucnosti určitě nevede.