Móda v hicu

Neumím posoudit, nakolik těžké je pro české muže odpoutat se v létě od tolik zatracovaných, módní policií proklínaných, a přesto tak frekventovaných ponožek v sandálích. Nedej bože, když je tento praktický kus oděvu sahající pod pumpkami do půli lýtek ještě bílé barvy. Počítám s tím, že spousta nositelů by mě ubila argumenty, proč ponožky i do větracích bot nosit. A nedělám si iluze, že jejich zažité zvyky lze šmahem změnit.

Navíc - co my víme, jestli hned příští módní vlna nedá těmto ponožkám zelenou. Na molech, po kterých běhají štíhlé nožky modelek, se nosí ledasco a odtud je to přes kopírák do ulic jen pomyslný krok.

Móda, zvláště ta letní, při své benevolentnosti snese mnohé. A lapá kdekoho, co na tom, že zrovna bříško téhle slečny se do tak vypasovaného trička nevejde a zpoza sukýnky kouká pomerančová kůže. Asi znáte pohledy kolemjdoucích, které vás oskenují od hlavy až k patě. Obdivné, udivené, ohromené, pobavené...

Za módními trendy, jak patrno, se dnes nehoní jen děvčata a ženy. Leckterou předčí jejich mužské protějšky. Vzhledem k sandálovým ponožkám tvrdím, že je to na jednu stranu dobře. Ale čeho moc, toho příliš. Kluci z butiků, schopní bavit se dlouze o tom, co je a není trendy, u mě vyvolávají přinejmenším udivený, tu více a tu méně smířlivý úsměv. Kdo ví, třeba to jejich vrstevnice ocení.

Slyším a uznávám argument - ať si člověk nosí, co chce, a módním policajtem je hlavně sám sobě. A soulad šatu s tělem? Co proboha chcete, vždyť je hic a léto.