Modré zpytování?

Mít svého člověka v čele radnice, to je na komunální úrovni pro každou politickou stranu prestižní záležitost. Funkce radních sice taky nejsou k zahození, ale starosta je starosta. A ostravská ODS má v krajské metropoli během týdne o dva starosty méně. A nejen to. V Mariánských Horách i ve Vítkovicích se přestala podílet na moci a odešla do nedobrovolné opozice. Představitelé ODS hovoří v obou případech o zradě. V Mariánských Horách je prý podvedla jejich vlastní členka přeběhnutím k opozici. A ve Vítkovicích je pro změnu hodil přes palubu jediný zástupce lidovců, který tím udělal z uzavřené koaliční dohody cár papíru.

Je docela normální svádět v krizové situaci vinu na všechny ostatní. Zvlášť když jsou to tak lákavé terče. Méně obvyklé je hledat škůdce ve vlastních řadách. A o to se ostravská ODS evidentně nepokouší. Možná dojde k modrému prozření, ale zatím to na něj vůbec nevypadá. Přiznat vinu nebo alespoň minimální podíl na ní, to se v českých politických kruzích prostě nenosí. Rozhodně se nechci zastávat stranických přeběhlíků nebo koaličních rozbíječů. Ale každá mince má dvě strany. Není přece normální, když jedna a tatáž politická strana přijde ve stejném městě o dva starosty během pouhých pěti dnů!

Političtí oponenti ODS zazlívají aroganci, totalitní praktiky a neschopnost komunikace s jinými stranami. To jsou poměrně razantní výtky. Najde se mezi ostravskými občanskými demokraty odvážlivec, který navrhne praní vlastního špinavého prádla? Nebo si místní ODS koleduje o dominový efekt a přijde o další své starosty? Příklady Mariánských Hory a Vítkovic ukazují, jak snadné mohou být převraty na radnicích, kde mají vládnoucí strany nad opozicí jen těsnou nebo politicky nestabilní převahu.