Monika Horsáková: A zase ta jatka...

Přiznám se, že věčné politické proklamace o záchraně historické budovy ostravských městských jatek už na mě působí jako červený hadr na býka.

Pro pochopení trocha historie. Vlastníkem kulturní památky, jež patří mezi objekty, které psaly historii Ostravska, se v roce 1994 stala společnost Bauhaus. Od městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz získala pozemek pro výstavbu své prodejny na základě příslibu, že jatka zrekonstruuje a využije jako obchodní galerii.

V tehdejší smlouvě se společností Bauhaus nejsou zakotveny žádné sankce pro případ, že firma slib nedodrží a o památku se starat nebude. Zkrátka: vše bylo založeno pouze na gentlemanské dohodě. A Bauhaus nelenil. Místo nových cihel kulturní památku opatřil vysokým plotem a - nechal chátrat. V roce 2006 se v objektu zřítila střecha, to je obvykle první krok k totální devastaci celého areálu.

Na katastrofální stav kulturní památky, nacházející se v centru města, i na to, že její vlastník porušuje zákon o státní památkové péči, který mu ukládá starat se o kulturní památku tak, aby zůstala zachována pro další generace, už léta upozorňují ostravští památkáři i nejrůznější sdružení. Zatím marně.

Jednání o odkupu historicky cenného komplexu městem uvízla na mrtvém bodě. Z loňské návštěvy znalce, který měl objekt loni navštívit, aby provedl posudek, na základě kterého by mohla být stanovena cena odkupu, sešlo. A jatka zatím doslova odcházejí před očima. Aniž bych chtěla malovat čerta na zeď - vypadá to na příběh se smutným koncem.

O moc lépe na tom není ani další diskutovaná stavba ostravského centra - obchodní dům Ostavica-Textilia. Nad jejím osudem se vznáší neméně křiklavý vykřičník.

Zdá se však, že mnohé Ostravany zatím stále víc zajímají parkovací místa a novodobé chrámy konzumu. Škoda. Ani jedno totiž do moravskoslezské metropole lepší život nepřinese.