Monika Horsáková: Jan Zajíc
Celá Česká republika si připomíná 45. výročí od sebeupálení Jana Palacha. Nejznámější živá pochodeň v bývalém sovětském bloku měla své předchůdce i následovníky. Jedním z nich je i rodák z Vítkova Jan Zajíc - pochodeň číslo 2.
„Nenechte ze mne udělat blázna, pozdravujte kluky, řeku a les. Sbohem a odpusťte." Tak zní poslední slova dopisu, který Jan Zajíc napsal svým rodičům. Jeho případ je s činem Jana Palacha úzce svázán. Jan Zajíc se zúčastnil známé hladovky po smrti Jana Palacha a byl tehdejší atmosférou v Praze silně zasažen.
Během měsíce uzrálo jeho rozhodnutí, že bude Jana Palacha následovat. I proto, že nebyl nikdo, kdo by splnil požadavky, které Jan Palach formuloval ve svých dopisech a podmiňoval jimi, že se nezapálí další mladý člověk - třeba zrušení cenzury a zákazu rozšiřování protiokupačních tiskovin.
O svém činu Jan Zajíc veřejně mluvil, věděla o něm řada spolužáků i někteří vyučující, přesto mu nikdo nedokázal zabránit. Jan Zajíc využil symbolické datum 25. února - což bylo nejen datum uchopení komunistické moci v roce 1948, ale také měsíc od pohřbu Jana Palacha. Chtěl čin zopakovat na stejném místě jako Jan Palach - tedy na Václavském náměstí. Vybral si jeden z průchodů, kde se zapálil, ale ztratil vědomí a na Václavské náměstí už nestačil vyběhnout.
Přesto se totalitnímu režimu, byť se všemožně snažil, nepodařilo jeho smrt utajit. Pohřeb nesměl být v Praze, byť si to ve svém dopise Jan Zajíc přál. Do Vítkova se ovšem s mladým hrdinou přijeli rozloučit lidé z celé republiky.
Normalizace postupovala a rodina Jana Zajíce rychle pochopila, jaké jsou skutečné charaktery jejích přátel. Mamince Jana Zajíce, která byla učitelkou, zakázali učit. Sestra Jana Zajíce nesměla studovat. Jako by nestačilo, že tragicky přišli o člena rodiny.
Jan Zajíc měl pocit, že když ještě jednou někdo čin Jana Palacha zopakuje, lidé se budou muset probudit z letargie. Probudili se až o dvacet let později. A dnes do ní možná opět upadají.
Pro všechny takové ještě pár slov z nadčasového dopisu Jana Zajíce. „Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, ať už je jakákoliv. Má smrt vás k tomu zavazuje… Znám cenu života a vím, že je to to nejvyšší. Ale já hodně chci pro vás a proto musím hodně platit."
Čest jeho památce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
