Monika Horsáková: Za vítkovickou synagogou

Židovská komunita sehrála v historii a rozvoji Ostravska významnou roli. Usadily se tu podnikatelské rody Guttmannů a Rothschildů a také stovky drobných živnostníků. Za první republiky se pak Ostrava stala důležitým židovským centrem. Sídlila tu třeba Židovská strana nebo Židovská skautská organizace.

Pak ale přišel rok 1939 a vznik Protektorátu Čechy a Morava. Na jeho území začaly platit říšské zákony. Židé se ve městě, kde sídlily německé správní orgány a gestapo, ocitli v pasti.

Prvním terčem represí se podobně jako o rok dříve v Německu během tzv. Křišťálové noci stalo šest židovských synagog. Jako první padla za oběť nacistické ideologii 24. května 1939 synagoga v Ostravě-Vítkovicích. Vítkovický templ, vysvěcený v roce 1911, navrhl tehdejší přední ostravský architekt a stavitel Felix Neumann. Smutný osud stavby pak mezi 11. a 13. červnem téhož roku následovaly i všechny další synagogy v moravskoslezské metropoli.

Požár vítkovické synagogy se hasičům podařilo zlikvidovat až za třináct dní. Pozemek po odklizení trosek začala využívat sousední škola jako hřiště.

Osud, který postihl židovské synagogy, čekal i na jejich návštěvníky. Pod přímým vedením Adolfa Eichmanna byly už na podzim roku 1939 z Ostravy vypravovány židovské transporty. Z deseti tisíc ostravských Židů zahynulo v nacistických koncentračních táborech 80 procent. Většina z těch, kteří se vrátili, emigrovala do Izraele. Dnes se v celém Moravskoslezském kraji k židovské komunitě hlásí asi 110 lidí.

Pozemek po vítkovickém templu nadále slouží jako školní hřiště a o tom, že tam stávala významná duchovní budova, ví jen pár zasvěcených. Podobně je na tom i řada dalších míst spjatých v Ostravě s životem prvorepublikové židovské komunity.

Možná se není čemu divit. Vždyť v Česku bez povšimnutí vycházejí knihy popíračů holocaustu a pravicoví extrémisté zkoušejí, co všechno ještě demokracie unese.