Moravskoslezský Disneyland

Jako jesenický rodák, jsem dlouhá léta odolával pokušení Beskyd. Dokonce se přiznám, že byly i doby, kdy jsem je vyloženě neměl rád. Často jsme zdejší kopce porovnával s Pradědem nebo Šerákem a nedokázal si sám sobě vysvětlit, proč si je mnozí tak oblíbili. Proto jsem také několikrát podnikl výpravu na Staré Hamry, Bílou a všechny ty už z dálky zelené vrchy, abych jim přišel na chuť. Vlastně to netrvalo příliš dlouho. Stačilo asi třikrát vyrazit s ženou a našim kokršpanělem na Čeladnou a přesvědčit se na vlastní oči, jak se jim oběma zdejší prostředí náramně zamlouvá. Můj zájem jsem tedy bezezbytku podřídil své malé rodině a už více než půl roku nikomu nevnucuji svůj subjektivní názor, že Jeseníky jsou nejlepší. Nakonec, do Beskyd to mám přece jen blíž a jako snad každý, kdo bydlí na ostravském sídlišti jsem vděčný za kousek zeleně. O to více mě znepokojila zpráva o postupném přetváření Čeladné v jakousi zónu residencí majetných lidí. Opravdu nikomu nic nezávidím a je mi zcela lhostejné, jestli někdo doma převrací bankovky vidlemi, aby mu nezplesnivěly. Zkušenost s podobnými sídlišti naplocho, jak jim architekti často hanlivě říkají, mluví však za vše. Honosná sídla totiž postupně zaplní například, kdysi zelenou louku do posledního místa a vedle nich začne vznikat další, "velmi potřebné zázemí". I v Čeladné se děje něco podobného. V rámci přilákání dalších movitých spoluobčanů je zde k dispozici honosné golfové hřiště, plánován je snad aquapark a prostě stavby, tak důvěrně připomínající velkoměsto. Proč to všechno, ale musí vzniknout uprostřed tak úžasné scenérie? Raději to ani nechci vědět! Co vím, ale jistě je, že po disneylandu jsem nikdy netoužil.