Namgar: Kruhové tance Bílého mraku

Stran moderního uchopení hudebních tradic platí pořád to samé: méně je lepší než více. A pokud je dnes art rocková skupina Nagmar brána za reprezentanta starodávné hudby sibiřských Burjatů, je zřejmé, že do popkultury vložila tradici s citem a starostí o její budoucnost. Na novém albu Nayan Navaa by se dalo říct až velkolepě.

S manželem, baskytaristou Jevgenijem Zolotarevem, skupinu už dvacet let vede fenomenální zpěvačka Namgar Lhasaranová. Procestovali celý svět a o přátele tudíž nemají nouzi, což vysvětluje mezinárodní sestavu, zahrnující Rusy, Nora, Kanaďana a hrdelního zpěváka z Tuvi, která s nimi album v moskevském a norském studiu natáčela.

Kde leží nejstarší a nejhlubší jezero na světě Bajkal, asi víte. Ale pro jistotu: na jihovýchodě Sibiře, z části obklopené Burjatskem, autonomní republikou Ruské federace. Burjatsko bylo po staletí ve sféře mongolského vlivu a Burjati s Mongoly stále bratry jsou. Horský pastevecký národ vyznává tibetský budhismus i pravoslaví, středem jejich tradičního vnímání světa nicméně zůstávají šamané, nejvýraznější spojka Burjatů s přírodními zákony. Tím, že o burjatské hudbě nic nevíte, se příliš netrapte, stačí, když znáte mongolskou, se kterou je historicky silně propojená. I nástrojově: na albu proto můžeme slyšet citeru yatga, loutnu chanza a hudební symbol mongolských pastevců, dvoustrunný smyčcový nástroj morin khuur.

Z pastevecké rodiny pochází také Nagmar a prohánět se s otcem na koni mezi tisícihlavým stádem ovcí pro ni není dodnes žádný problém. Pastevectví je odjakživa neoddělitelně svázáno s hudbou a mladá Nagmar ji studovala i v hlavním městě Ulan-Ude, kde potkala budoucího manžela Jevgenije. Se vším všudy klukem z města, což zpěvaččin otec nedokázal přenést přes srdce. „Než ho přijmeme do rodiny, musí se naučit jezdit tryskem na koni, pást ovce, dojit krávy a žít na stepi,“ sdělil budoucími zeti. Ten to vzal jako výzvu a po roce výuky, kdy ho vesničané s úsměvem sledovali, zadání zvládl a mohl se s Nagmar oženit.

Zolotarev není burjatské, ale polské jméno. Jevgenij ho zdědil po svých předcích, polských šlechticích odvlečených Rusy po prohraném Lednovém povstání v roce 1863 do gulagu v sibiřském městě Něrčinsk. V místních dolech a továrnách dle historiků dřelo okolo 40 tisíc Poláků, z nichž se valná část domů už nikdy nepodívala.

„Tradiční hudba obsahuje životní filozofii, moudrost a duši Burjatů. To vše lidové písně zprostředkovávají novým generacím s připomínkou, aby nepřestaly žít v souladu s přírodou a se vzpomínkou na bájnou zemi Nayan Navaa odkud pocházejí naši předci,“ vysvětlila Namgar název alba.

Sovětské úřady ale spoustu burjatských tradic zakázaly, zničily nebo ideologicky zneužily a třeba šamanský tanec yokhor zinstitucionalizovali do podoby národní kultury, kdy si už jen pamětníci vzpomenou na jeho původně rituální vyznění.

Namgar s manželem proto nezbývalo, než zapátrat hluboko v archívech. V Petrohradu, Moskvě a Ulan-Ude objevili víc než sto neznámých burjatských lidových písní souvisejících s tancem yokhor, představujících jedno z nejdůležitějších ložisek burjatského jazyka zařazeného na seznam ohrožených druhů. „Bez mateřského jazyka jsou lidé ztraceni, protože všechny naše národní znalosti jsou spojeny s jazykem,“ tvrdí Namgar, z toho důvodu předem rozhodnutá, že album nazpívá převážně v burjatštině, ačkoliv její jméno pochází z tibetštiny a znamená Bílý mrak.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?