Namgar: Kruhové tance Bílého mraku

Stran moderního uchopení hudebních tradic platí pořád to samé: méně je lepší než více. A pokud je dnes art rocková skupina Nagmar brána za reprezentanta starodávné hudby sibiřských Burjatů, je zřejmé, že do popkultury vložila tradici s citem a starostí o její budoucnost. Na novém albu Nayan Navaa by se dalo říct až velkolepě.

S manželem, baskytaristou Jevgenijem Zolotarevem, skupinu už dvacet let vede fenomenální zpěvačka Namgar Lhasaranová. Procestovali celý svět a o přátele tudíž nemají nouzi, což vysvětluje mezinárodní sestavu, zahrnující Rusy, Nora, Kanaďana a hrdelního zpěváka z Tuvi, která s nimi album v moskevském a norském studiu natáčela.

Kde leží nejstarší a nejhlubší jezero na světě Bajkal, asi víte. Ale pro jistotu: na jihovýchodě Sibiře, z části obklopené Burjatskem, autonomní republikou Ruské federace. Burjatsko bylo po staletí ve sféře mongolského vlivu a Burjati s Mongoly stále bratry jsou. Horský pastevecký národ vyznává tibetský budhismus i pravoslaví, středem jejich tradičního vnímání světa nicméně zůstávají šamané, nejvýraznější spojka Burjatů s přírodními zákony. Tím, že o burjatské hudbě nic nevíte, se příliš netrapte, stačí, když znáte mongolskou, se kterou je historicky silně propojená. I nástrojově: na albu proto můžeme slyšet citeru yatga, loutnu chanza a hudební symbol mongolských pastevců, dvoustrunný smyčcový nástroj morin khuur.

Z pastevecké rodiny pochází také Nagmar a prohánět se s otcem na koni mezi tisícihlavým stádem ovcí pro ni není dodnes žádný problém. Pastevectví je odjakživa neoddělitelně svázáno s hudbou a mladá Nagmar ji studovala i v hlavním městě Ulan-Ude, kde potkala budoucího manžela Jevgenije. Se vším všudy klukem z města, což zpěvaččin otec nedokázal přenést přes srdce. „Než ho přijmeme do rodiny, musí se naučit jezdit tryskem na koni, pást ovce, dojit krávy a žít na stepi,“ sdělil budoucími zeti. Ten to vzal jako výzvu a po roce výuky, kdy ho vesničané s úsměvem sledovali, zadání zvládl a mohl se s Nagmar oženit.

Zolotarev není burjatské, ale polské jméno. Jevgenij ho zdědil po svých předcích, polských šlechticích odvlečených Rusy po prohraném Lednovém povstání v roce 1863 do gulagu v sibiřském městě Něrčinsk. V místních dolech a továrnách dle historiků dřelo okolo 40 tisíc Poláků, z nichž se valná část domů už nikdy nepodívala.

„Tradiční hudba obsahuje životní filozofii, moudrost a duši Burjatů. To vše lidové písně zprostředkovávají novým generacím s připomínkou, aby nepřestaly žít v souladu s přírodou a se vzpomínkou na bájnou zemi Nayan Navaa odkud pocházejí naši předci,“ vysvětlila Namgar název alba.

Sovětské úřady ale spoustu burjatských tradic zakázaly, zničily nebo ideologicky zneužily a třeba šamanský tanec yokhor zinstitucionalizovali do podoby národní kultury, kdy si už jen pamětníci vzpomenou na jeho původně rituální vyznění.

Namgar s manželem proto nezbývalo, než zapátrat hluboko v archívech. V Petrohradu, Moskvě a Ulan-Ude objevili víc než sto neznámých burjatských lidových písní souvisejících s tancem yokhor, představujících jedno z nejdůležitějších ložisek burjatského jazyka zařazeného na seznam ohrožených druhů. „Bez mateřského jazyka jsou lidé ztraceni, protože všechny naše národní znalosti jsou spojeny s jazykem,“ tvrdí Namgar, z toho důvodu předem rozhodnutá, že album nazpívá převážně v burjatštině, ačkoliv její jméno pochází z tibetštiny a znamená Bílý mrak.

Spustit audio