Nekonečný příběh

S trochou nadsázky se dá situace přirovnat k čekání na Ježíška. Ovšem s tím rozdílem, že Ježíšek na 99 procent přijde. Kdežto dotace? Kdoví. A proto jsou starostové několika obcí doslova jako na trní. Povodně v září zasáhly malé vesnice na Osoblažsku a jejich infrastrukturu zásadním způsobem, nevybíravě. Poničené mosty, silnice, někde i stavby a rekreační zařízení. Obce samotné na odstranění škod peníze nemají a tak sdružení obcí Osoblažska rozeslalo na všechny strany dopisy s žádostí o finanční pomoc. Devět obcí potřebuje asi 60 milionů korun. Víte, jak to dopadá... Když na jaře peníze nebudou a opravy nezačnou, potáhnou se potom bůhví jak dlouho. Některé ministerstvo zareagovalo vstřícně, jiné odpovědělo, že peníze asi nebudou. Proto ta nejistota starostů. O některých dotacích se totiž rozhoduje už v tomto týdnu. Přestože povodně napáchaly značné škody, přinesly na Osoblažsko jednu pozitivní věc. Vypadá to, že se obce více semkly a že chtějí společně postupovat. Například se domlouvají na protipovodňové ochraně a chtějí oprášit myšlenku stavby poldrů. Tyto suché nádrže kdysi v oblasti skutečně byly. Teď jsou však nejaktuálnější dotace a odstranění škod. Moc bych Osoblažsku přál, aby to čekání na dotačního Ježíška bylo úspěšné. Jinak se z odstranění povodňových škod může stát nekonečný příběh.